Jak jste přišel na nápad uspořádat takovou akci jako Nazdar Bazar?
Myšlenka Nazdar Bazaru se zrodila z jednoduché věci. Všimnul jsem si, že hodně lidí včetně mě má doma předměty, které nepoužívá, nebo je dostala darem, a ty leží nepoužité delší dobu zasunuté nahoře vzadu ve skříni nebo uložené ve sklepě, kde se na ně práší.

Trochu mi to připomíná knihu Zázračný úklid od japonské autorky Marie Kondo…
Ta zasadila to první semínko, ze kterého to celé vzklíčilo.

Co je hlavním cílem?
Propojit dárce s obdarovanými na jednom místě v jednom čase. Co je v duchu pro někoho odpad, pro někoho jiného poklad. Tím se spustil řetěz událostí a i uvědomování si, jak to mám vlastně já sám nastavené.

Kde čerpáte inspiraci?
Naší velkou inspirací jsou aktivity studentského spolku Udržitelný Palacký Olomouc či Zdrojovna Praha. V Libereckém kraji s povděkem sledujeme různé charitativní počiny různých organizacích, spolků či církevních společenství. Ať je to sběr, výměna oblečení, veřejné knihovny, výjimečné jsou také aktivity Food not Bombs Liberec.

Dá se hromadění věcí, tzv. syslení, spojovat s tím, že společnost je čím dál více materialistická?
Společnost se materializovala, máme prostředky si řadu věcí koupit, i když je vlastně nepotřebujeme. Velkou roli hraje reklama. Ale ani já nejsem vůči ní stoprocentně imunní, bohužel.

O kolikátý ročník už se jedná?
Tato akce je již šestá v pořadí, pokaždé to je jiné. Snažíme se mít na akci i tematické přednášky, promítání, diskuse (Příběh věcí, Permakutlura ve městě, Udržitelný rozvoj regionu, Hearth.net), případně koncert.

Tentokrát se koná akce v Kultivaru, zatímco předtím v Azylu. Proč taková změna?
Azyl má své undergroundové kouzlo, a dle mého názoru je to místo jako stvořené pro pořádání podobných akcí. Jsem velmi vděčný, že nám Azyl poskytl azyl. Přesto pro větší rozšíření mezi lidi bylo potřeba hranice oblíbeného podniku překročit a oslovit další cílovou skupinu. Kultivar je ideální místo, kde se „vaří“ kultura s tvořením okořeněná vzdělávacím programem.

Jako doprovodný program budou mít návštěvníci ochutnat veganské občerstvení. To už je hodně specifický způsob obživy…
Snažím se v životě po sobě zanechat co nejmenší ekologickou stopu a tento druh stravování a životního stylu pomáhá snižovat ekologickou zátěž, což mě těší. Myslím, že dost lidí si nedovede představit, jak taková strava vypadá a většinou jsou mile překvapeni, jak je chutná, a i jak dobře vypadá. Jde jen o lehké nabourání stereotypu a trochu pootevření dveří v oblasti stravování. Nechme se inspirovat.

Můžete popsat průběh akce? Koho lze na ní potkat?
Celá akce probíhá velmi jednoduše, začne se přednáškou, pak je volný program a na závěr bývá hudební vystoupení. Na začátku chodili hlavně známí a lidé, co mi byli podobní smýšlením. Teď už se scházejí různorodí lidé, od manažerů přes babičku s vnuky až po studentíky.

Jak dlouho probíhají přípravy?
Příprava podobné akce trvá tak dva až tři měsíce, kdy se vše ladí, oslovují se organizace, dobrovolníci atd. Ale nejsem na to sám, bez kamarádů a dobrovolníků, kdy každý přispěje svým dílkem, by Nazdar Bazar neměl takový úspěch.

Po čem je největší sháňka?
Obecně je největší zájem ze strany organizací o příbory, nože, povlečení. Jinak návštěvníci objevují nové mixery, kávovary, set na sushi atd. Líbí se mi, pokud lidé umí koukat na předměty jinak, než jaký byl jejich původní účel. Například zkuste dát čajové svíčky do skleniček, které již nepoužíváte, nebo ze starého hrnce udělejte květináč. Možností je celá řada.

Jak se vybírají organizace, kterým se darují věci, co zůstanou?
Tyto organizace aktivně vyhledávám zvláště v Libereckém kraji. Jsme otevřeni všem organizacím a velmi rád navážu novou spolupráci.

Je v Liberci podhoubí, které umožňuje konání těchto událostí?
Došlo k velkému rozmachu, je zde celá řada podniků, kde se odehrávají kulturní akce. Před deseti lety se říkalo, že Liberec je nekulturní a to se podle mě teď změnilo. A ta změna jde odspoda, od lidí.

Účastníte se i jiných akcí?
Např. Tatrhů. Spolupracujeme se štědrou sítí Heath.net, což je Dařiště ve větším měřítku co do darů – dá se zde krom věcí nabídnout i aktivní pomoc.

A není někdy tahle pomoc jen takové pozérství?
Nad tím jsem hodně přemýšlel. Podle mě ty lidi, co jsou vidět, spíše ukazují, že ta pomoc je normální a jen ukazují, že to je vlastně normální a mohou ostatní inspirovat.