Po 2. světové válce k němu byly připojeny osady Nový svět a Rýžoviště, v r. 1959 byly připojeny též Mýtiny, samoty na polském území, výměnou za stejně velké území u Kacířské skály. Harrachov pak dostal železniční spojení přes Kořenov s Tanvaldem.
Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: Deník
Tato jedna z málo provozovaných ozubnicových drah nabízí krásnou vyhlídkovou jízdu romantickou krajinou Jizerských hor a Krkonoš, s množstvím tunelů a viaduktů. Dříve než se stal Harrachov nejznámějším turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš, proslul daleko za hranicemi Čech svým sklářstvím.

Nejprve v lokalitě Rýžoviště, později na Novém Světě vznikla tradice prvotřídně ručně vyráběného foukaného, broušeného, ale i rytého a malovaného či jinak zdobeného skla. V nově otevřeném muzeu skla jsou vystaveny skutečné skvosty sklářského umění. Na místě původní dřevěné kaple z roku 1730 byl v roku 1788 postaven dřevěný kostel sv. Václava. V letech 1822-28 byl postaven zděný empírový kostel s částečně skleněným oltářem z roku 1864 a velkým lustrem z roku 1828.

Přímo v objektu harrachovské sklárny je historická brusírna skla a malý pivovar. Vedle sklárny je novogotická kaple sv. Alžběty se skleněným zvonkem. Ve zdejší sklárě jej odlil roku 1916 Julius Klinger. Zvonek je 50 cm vysoký a váží 10 kg. Nad svým portálem nese znak rodu Harrachů – tři paví pera. Uvnitř kaple je umístěn oltář z benátských zrcadel. Denně přístupná.

Mezi zajímavosti Harrachova se též právem řadí ozubnicová železniční dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem, která byla vyhlášena národní technickou památkou. Tato železnice byla v minulosti důležitým spojem mezi Českou republikou a Polskem a během 2. světové války i důležitou trasou do Berlína. Historie vlakového spojení mezi Harrachovem a nedalekým polským městem sahá až do roku 1902. Po válce zde však pravidelné linky přestaly jezdit. Od roku 2010 budou na trati jezdit moderní dieselové stroje bez ozubnice. Jezdit začnou pravidelné přímé vlaky z Tanvaldu do polské Jelení Hory.

Zdroj: info.harrachov.cz