Sokolovny přecházejí z tělovýchovných jednot na obce. Ty mají větší možnosti financování jejich rekonstrukce. A tak jako v Železném Brodě nebo v Plavech i sokolovna v Lučanech přešla z místní tělovýchovné jednoty na město. Za symbolickou korunu.
Tělovýchovné jednoty, zvláště v obcích a menších městech, nemají peníze na větší rekonstrukce objektů a jedinou jejich záchranou jsou tak převody na obce. Ty mají větší možnosti, co se týká získávání dotací. A lučanská sokolovna už opravy opravdu potřebuje. „Střecha drží jen tak tak, léta se jen záplatovala. To tady byla ještě pobočka podniku Jablonex, která místní jednotu podporovala. Po konci podniku se už nepodařilo sehnat žádného většího sponzora,“ přiblížil starosta Lučan Jiří Řešátko.
„Je to škoda, bývala tady i hospoda, chodí sem děti cvičit. Ale dům samotný jako by zamrzl v čase,“ přiblížil místní obyvatel, sedmdesátiletý Josef, sám dlouholetý člen místní tělovýchovné jednoty. Pamatuje i poslední velkou rekonstrukci sokolovny, ke které došlo na přelomu 60. a 70. let minulého století. „To mělo být přes zimu a protáhlo se to skoro na dva roky,“ zavzpomínal.
Přes zimu sál sokolovny využívá třeba místní základní škola k hodinám tělocviku a samozřejmě oddíly tělovýchovné jednoty, konají se tu i zábavy. „Je to jediný prostor tohoto druhu, který máme. Proto musíme sokolovnu zachránit,“ vysvětlil starosta.
Kvůli neutěšenému stavu město promptně připravilo projekt na rekonstrukci. „Neprohloupili jsme, když jsme projekt připravili urychleně, protože se zrovna naskytla možnost dotace z ministerstva pro místní rozvoj,“ popsal Řešátko. Město žádá o dotaci ve výši cirka deseti milionů. „Dalších šest milionů pak musí doplatit město,“ upřesnil technik obecního úřadu Jan Koukol.
Budovu odizolují proti vlhkosti, kompletně nové má být topení, dožilé jsou i sociální zařízení, vstupní vestibul a schodiště plus střechy. Do budoucna radnice počítá i s rekonstrukcí turistické ubytovny v budově sokolovny. Z bývalé restaurace by mohl vzniknout menší sál.
Starosta Řešátko se byl poradit v nedalekých Plavech, kde sokolovnu převzala obec před několika lety. „Vše začalo na jaře roku 2017, kdy se na obec přihlásili sami sokolové, že provoz a údržbu stavby nezvládají a sokolovnu předají obci jako dar,“ popsal starosta obce Plavy Milan Hloušek.
Ještě ten samý rok začala rekonstrukce, jakou zažilo jen pomálu sokoloven v okolí. Největší investicí byla výměna topení. „Bývalá kotelna byla doslova strašidelná. Byly tu dva litinové kotle na uhlí, po celé podlaze souvislá půlmetrová vrstva vlhkých sazí a popela. Části kotlů jsme museli vytahovat jeřábem přes vikýř,“ přiblížil starosta.
Dnes vše v plavské sokolovně září novotou, opraven je velký sál, vznikl velkorysý bar, novotou voní i zázemí pro herce a jiné účinkující, zbourána byla cirka padesát let stará necitlivá přístavba, vznikla hospůdka. „Jen nejvyšší patro, kde byla ubytovna, máme zakonzervované, uvidíme, zda ho zrekonstruujeme, nebo přestavíme na nějaké sociální bydlení,“ doplnil Milan Hloušek.
I sokolovna v Železném Brodě prokoukla poté, co ji v roce 2011 po dlouhém vyjednávání s Českou obcí sokolskou získalo město. Od té doby prošla složitými rekonstrukcemi za miliony korun. Byla vyřešena kanalizace, budova se dnes pyšní novými okny, zateplenou fasádou nebo zrekonstruovanou budovou.
V posledních měsících prošlo rekonstrukcí i sociální zařízení sloužící sportovcům i návštěvníkům kulturních akcí, z dalších sociálek vznikla takzvaná kolárna. „Klienti naší ubytovny mají možnost uložit kola, kočárek i loď do bezpečného prostoru. Cyklisté také jistě využijí možnost dobít akumulátory svých strojů,“ doplnil Milan Bakeš z odboru územního plánování a regionálního rozvoje železnobrodské radnice.