První písemnou zmínku o vsi Richnow nalezneme v I. knize konfirmační pražského arcibiskupství z 25. ledna 1361. Osadu založili nejspíše ve 13. století cisterciáci z Mnichova Hradiště ve svém lesním revíru. Rychnov byl do konce 17. století výlučně zemědělskou obcí. 

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkProtože ale zemědělství bylo těžké a neposkytovalo mnoho pracovních příležitostí, rozšířilo se tu tkalcovství. Rychnovský občan Johann Schöffel rozjel manufakturu na výrobu dóz z tvrzeného papíru, tzv. papirmaše. Tyto rychnovské lakované dózy se staly známým obchodním artiklem a poskytly Rychnovu mnoho pracovních příležitostí.

Zdobení jejich povrchu pak dalo vzniknout rychnovské malířské škole, která se na sklonku 19. století začal věnovat průmyslové výrobě kopií slavných obrazů pro církevní i světské účely. „Rychnovská škola, která ze svých řad vydala i ve své době známé umělce, se stala základem jablonecké uměleckoprůmyslové školy,“ upozornil starosta města Tomáš Levinský.

V roce 1856 proťala rychnovskou kotlinu železniční trať, jejíž viadukt dal obci novou tvář. Rychnovská stanice na trati Pardubice – Liberec zajišťovala spojení celého Jablonecka se světem. I díky ní nastal koncem 19. století bouřlivý rozvoj jablonecké skleněné bižuterie, který přinesl bohatství i Rychnovu.
Na počátku první světové války byla v Rychnově postavena továrna na výrobu galalitového zboží, patřící svým založením mezi technické kuriozity, když část stavby stojí na dřevěných pilotech.  Firma Haasis, která stavbu financovala, záhy zkrachovala a objekt neměl využití.

Teprve v roce 1938 skupina německých podnikatelů umístila do tohoto areálu výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely. V době 2. sv. války dodával továrně pracovní síly také zdejší tábor pro politické vězně, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen.

V roce 1945 zažil Rychnov razantní zlom, neboť leží na bývalé jazykové hranici. Obyvatelstvo města, do roku 1918 prakticky výlučně německé, bylo v drtivé většině deportováno do Německa. Vzhledem k poloze na hlavní železniční trati se shromaždištěm pro deportace nejen rychnovských, ale všech jabloneckých Němců stal právě bývalý koncentrační tábor.

„Vylidnění Rychnova po válce a zejména pak zestátnění soukromého vlastnictví v letech socialismu mělo za následek velký úpadek obce. Přes sto domů bylo zbouráno a většina státních objektů byla velmi špatně udržována,“ stojí v kronice Rychnova. Necitlivé zásahy secesní a klasicistní vzhled architektury narušily, přesto tu lze dodnes nalézt několik skvostů stavitelského umění z počátku století.