Díky grantu z programu Dokážeme víc a píli místních obyvatel i chalupářů vznikl před rokem téměř třináctikilometrový okruh mezi Lučany nad Nisou, Horním Maxovem a Jindřichovem s celkem dvanácti zastaveními. Ta mají podobu žulových sloupků, na jejichž vrcholu je usazena skleněná krychle s vybraným citátem o svobodě.

Okruh dostal jméno Stezka svobody. „Naše komunita před dvěma lety zrealizovala myšlenku výsadby lip svobody ve všech třech obcích našeho města Lučany nad Nisou. Doplnily je kruhové lavičky z dílny našeho architekta, na jejichž výrobě se podílelo také několik místních řemeslníků. Stezka Svobody propojuje všechny tyto lípy a tím i naše město, stane se jeho živou tepnou,“ popsal Zbyněk Pela, jeden z iniciátorů projektu.

Stezka byla dobudována již v roce 2020, slavnostně ji ale otevřeli až v květnu roku 2021 a to kvůli předchozí platnosti opatření proti šíření koronaviru. Na slavnostní otevření tak musela Stezka svobody počkat celý rok.

Jedno ze zastavení na Stezce svobody.
Stezka svobody z Horního Maxova do Lučan a Jindřichova oslaví první výročí

Spojuje tři obce, které jsou historicky součástí jednoho města – Horní Maxov, Lučany nad Nisou a Jindřichov. Každý si může sám vybrat, kde svou cestu začne a kterým směrem se po okruhu vydá. Fakt, že stezka nemá ani začátek, ani konec, je prvním ze symbolů svobody.

Zdroj: DeníkStezka svobody je občanský projekt, který není řízen jakoukoliv organizací nebo spolkem. „Kdo ze sousedů chtěl, přidal se s pomocí nebo přispěl nápadem. Mnozí nabídli své profesní kvalifikace. Díky tomu, jak postupně lidé k projektu přistupovali, se také průběžně tvořila jeho podoba,“ vysvětlil Michal Tůma z Horního Maxova. Společné myšlence nakonec svoji energii věnovaly stovky lidí.

Celkem je na okruhu dvanáct zastavení. Žulové sloupky nesou na vrchu křišťálovou krychli připomínající kostku ledu. Kolem dokola jsou obtočeny kortenovými pásky s texty citátů o svobodě takových myslitelů, jakými byl Václav Havel, papež Jan Pavel II., Oscar Wilde nebo Benjamin Franklin.

Použitý materiál byl vybraný záměrně, žula je zde všude, najdete ji v základech každého domu, sklářstvím býval zdejší region proslavený po celém světě. „I proto se výroby krychlí ujala Uměleckoprůmyslová škola sklářská v nedalekém Železném Brodě. Její studenti také vytvářeli návrhy na grafické zpracování textů citátů. Chtěli jsme tak do myšlenky svobody zapojit i mladou generaci,“ popsal Tůma.

Příprava děr pro pilíře probíhala loni na podzim.
Na Jablonecku vzniká Stezka svobody. Propojí tři obce

Místní komunita jde ještě dále. Než mohla otevřít Stezka svobody, nechali místní přeložit kroniku maxovského rychtáře a na vlastní náklady ji vydali. „Dva roky jsme strávili budováním Stezky svobody. Na jaře roku 2021 jsme ji chtěli slavnostně otevřít. Vzhledem k omezením to nebylo možné, tak se někteří z nás začali věnovat nalezené kronice,“ popsala v programu Dokážeme víc místní obyvatelka Věra Dřevíkovská.

Komunita lidí na Horním Maxově dlouhodobě usiluje i o obnovu místního hřbitova, který přestal svému účelu sloužit v poválečných letech, kdy z obcí odešla převážná část německého obyvatelstva. Patnáct let sousedé pořádají brigády, kterých se v posledních letech účastní například i klienti Domova Maxov.

Historické fotografie z Lučan nad Nisou.
Deník na návštěvě: V Lučanech žili tkalci i skláři

„Smyslem těchto brigád jsou sezonní práce, takže vyřezáváme křoviny, sekáme trávu. Samotné hrobky se ale bohužel dále stavebně rozpadají. Proto jsme se rozhodli, že zapomenuté rozpadající se hrobky vysídlených původních německých obyvatel nabídneme k adopci,“ poznamenal další z dobrovolníků Lukáš Šoltys.

S pomocí obce a maxovské veřejnosti hodlají některé hrobky na hřbitově opravit. Komunita věří, že tento projekt bude inspirací také pro záchranu ostatních hrobek a nastartuje další fázi revitalizace hřbitova.