Její jméno vzniklo příponou -ka z přídavného jména smržová, tedy hora, porostlá lesem, v němž roste hojně smržů. V 19. století sem vtrhl velký průmysl a to sklářský a tkalcovský.
Německý název Smržovky byl Morgenstern (hvězda Jitřenka), což bylo ale špatné pochopení českého názvu. Pod vlivem českého jména byl teprve v 2. polovině 17. století vkládán do německého jména smysl Morchel, tedy smrž. Tak se dostal smrž na obecní pečeť a vždy častěji bylo psáno Morchenstern. Ve znaku je smrž dodnes, stejně jako dvě zlaté hvězdy, připomínající jitřenku.
close
info
Zdroj: Deník
zoom_in
Deník na návštěvě
Znak získala obec 23. května 1905, kdy byla povýšena na město. Od císaře Františka Josefa I. Tak získalo město i znakové privilegium. „Jeho originál je dodnes uložen na městském úřadě,“ prozradil starosta města Smržovka Marek Hotovec.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 navázali Smržovští úspěšně na předválečný vývoj. Ve Smržovce žilo v té době cca 7 tisíc obyvatel, z nichž byly asi tři čtvrtiny Němců a čtvrtina Čechů. Žilo zde mnoho lidí, kteří hovořili plynně oběma jazyky.
Ve 20. letech 20. století byla Smržovka prosperujícím městem s vysokou zaměstnaností. Vzkvétal zde průmysl textilní, sklářský a na něj navazující průmysl bižuterní. Výrobky byly z 90 procent určeny na export. Po vypuknutí světové hospodářské krize ale došlo ke zvratu. Zdejší výroba, závislá na exportu, byla mnohem více postižena už od počátku roku 1930 než vnitrozemí.
V říjnu 1938 se Smržovka stala součástí Velkoněmecké říše, její župy zvané Sudetengau. Velká část českého obyvatelstva tehdy opustila Smržovku. Po 2. světové válce museli město naopak opustit Němci.
I po roce 1948 si Smržovka podržela věhlas hlavně na sportovním poli, sáňkařským sportem. V roce 1976 byla dokončena nová betonová sáňkařská dráha na evropské úrovni a smržovští rodáci získávali ocenění na světových soutěžích.
I dnes je Smržovka známou sportovní líhní. Ale bydlí tu například i kreslíř a humorista Petr Urban, jehož postavičku Rudy Pivrnce zná asi každý.
