„Vím, že se dětem nechce moc chodit do školy. Právě tato kniha jim má školu trochu zpříjemnit. Snad se mi to povedlo,“ řekl Jiří Kahoun.

Při natáčení měly děti trému

Radost měly i samotné děti, bez nichž by kniha nevznikla. „Účastnila jsem se poprvé. Přidělili mi postavu studentky. Nejdřív jsem měla trochu trému, třásl se mi hlas. Ale moc se mi to líbilo,“ vyprávěla Kateřina Ptáčková z liberecké Základní školy Lesní.

„V dnešní době se lidé ženou jen za penězi. Jsem ráda, že jsem se mohla účastnit akce, která pomáhá nevidomým dětem. Při natáčení vládla uvolněná atmosféra. Myslím, že pro ty nejmenší to musel být zažitek,“ sdělila Charlota Dědková z Gymnázia Frýdlant, která vyprávěla svou postavu.

Kniha vznikla v rámci projektu Děti čtou nevidomým dětem, který zaštiťuje Krajská vědecká knihovna v Liberci. Smyslem je rozvíjet čtenářství a pomoci nevidomým.

„Děti pochopí, že něco tak samozřejmého jako čtení, které je někdy nebaví, je pro jinou skupinu dětí nedostupnou záležitostí,“ vysvětlila Radka Vojáčková. Při namlouvání knihy je důležitý celkový projev dětí.

„Nejdříve proběhl konkurz. Toho se zúčastnilo devadesát dětí. Pak záleží na barvě hlasu a dramatických schopnostech,“ přiblížila Radka Vojáčková. Kniha, která má být převedena do zvukové podoby se vybírá podle obsahu, délky a hodnoty. Jako dárek ji pak dostanou speciální školy a další organizace pro nevidomé. Vznikla za podpory sponzorů. Pokřtěna byla v rámci Veletrhu dětské knihy.