Zastrčený domek na svahu na konci Železného Brodu skrývá krásné tajemství. Pětapadesátiletý David Roskovec tady krok po kroku restauruje stará vitrážová okna a nová dokáže vyrobit. Do Brodu zajíždí každý den z Jablonce, kde v současné době bydlí. Pod rukama mu prošla okna sakrálních i státních památek, vitrážová okna ale restauruje a vyrábí i pro soukromé osoby.

V těchto dnech stojí před zakázkou, která o chloupek vyzdobí hrad Křivoklát. „Olověné příčky a rámečky se vyboulily. V praxi to znamená okna opatrně rozebrat a pokud to půjde, rámečky narovnat nebo vyrobit nové,“ popsal pětapadesátiletý restaurátor.

Cesta k této zakázce byla dlouhá. David Roskovec se ještě za socialismu vyučil na dnešní Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě rytí skla. „Když na školu dorazili před maturitou pánové z podniku Obnova pražských památek, kteří hledali lidi pro restaurování vitrážových oken, a vykládali nám, co to je za práci, ohlédl jsem se na kamaráda, který seděl v zadní lavici. Ten zuřivě přikyvoval a tak jsme se přihlásili. V Mladé Boleslavi jsme se pak učili a pracovali asi rok, než jsme šli na vojnu,“ zavzpomínal Roskovec.

Po vojně se do podniku na chvilku vrátil, její činnost ale poznamenal přechod ze socialismu do demokracie. „Pamatuji si, že jsme dělali okna na průčelí mariánského kostela v Kutné Hoře, což je jedna z největších prosklených ploch, co jsem viděl. V roce 2001 jsem se tam pak vrátil, s kolegou jsme restaurovali všechna další okna. Celkem 900 čtverečních metrů.“ Už tehdy také vitrážová okna i maloval. Třeba fragmenty Alfonse Muchy. „Vitráž bez malby je na pohled nedokonalá. Detaily prostě musíte ručně dokreslit.“

Podnik Obnova pražských památek skončil v roce 1990. Co teď? Zaměstnanci si v těch pionýrských časech mohli za hubičku odebrat stroje a nářadí. Tak začal jen pár let po dvacátých narozeninách David podnikat, lépe řečeno živit se sám. Začal vyrábět okna podle svých vizí a nabízel je v komisním prodeji. To ale šlo ztuha a nestačilo to skoro ani na obživu. Pak ale za ním přišli truhláři z Brodu, že mají za úkol repasovat okna ve vile patřící společnosti Preciosa v Jablonci a že tam chybí vitráže. „Našel jsem tam fragmenty původních oken na půdě. To byla moje první velká zakázka,“ řekl restaurátor.

Poté získal oprávnění na restaurování historických oken. Od té doby restauroval okna na kostelech v Rychnově u Jablonce, ve Velimi, Hejnicích, Turnově, Přepeřích nebo na kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Jablonci nad Nisou. „Krásnou vzpomínku mám na restaurování oken v kostele v Loučné, části Jablonce. Jel jsem se s kamarádem podívat na vitráž v kostele v centru Janova, ta mě ale nijak nezaujala. Cestou tam jsem ale z autobusu zahlédl krásná okna kostela v Loučné a věděl jsem, že tahle okna chci vrátit do původního stavu. Podařilo se a myslím si, že jsme tehdy odstartovali záchranu celého kostela, za což patří velký dík Spolku přátel obce Janova nad Nisou a hlavně jeho předsedkyni Evě Rydlové.“

Hotový pomník a Karel Havlíček.
Nadšenec z Turnova postavil pomník letci RAF. Odhalení doprovodila velká sláva

Vitrážová okna oživená pod rukama Davida Roskovce mohou obdivovat i návštěvníci zámku Hradec nad Moravicí, obřadní síně radnice ve Frýdlantu, Richterově hrobce v Raspenavě nebo na schodišti historické budovy radnice taktéž v Rychnově. Pro Severočeské muzeum v Liberci restauroval malá gotická okénka. Už druhým rokem má v dílně okna ze státního zámku Křivoklát.

David Roskovec pracuje především na veřejných zakázkách. Pro stát, pro kraje, města, církve, sem tam se ale najde i soukromník. I toto specializované odvětví ale zasáhla energetická krize a inflace. „Speciální sklo, které se používá do některých vitráží, musím dnes nakupovat v Německu, u nás výroba skončila. Další skla jsou ručně dělaná. Skláři vyfouknou nejprve válec, po vychladnutí říznou a ťuknou pryč konce, pak to jde znovu do pece, aby se z válce stala placka. Je to obrovská dřina a spousta práce. Cena finálního výrobku v podobě vitrážových oken je pak veliká.“

Vyrábí i vitrážová okna nová. Rád ale je, když má zákazník jasnou představu. „Stává se, že to nechají na mě. To je to nejhorší, co na téhle práci je. Každý má úplně jiné estetické cítění, proto je lepší, když si vzor vybere zákazník sám,“ doplnil David Roskovec.

Jednou z finálních prací na restaurování i výrobě vitrážových oken je tmelování a jejich leštění. Více na přiloženém videu.