„Osm sebevražd bylo dokonaných, tedy z pohledu sebevrahů úspěšných. Nejtragičtější byl únor, kdy dobrovolně skoncovali se životem hned čtyři lidé. Tři další to zkusili a ještě jeden člověk sebevraždu připravoval,“ řekla Deníku mluvčí jablonecké policie Ludmila Knopová.

Na tragické statistice, která více než dvojnásobně převyšuje čísla z loňského roku, nic nemění ani fakt, že probíhající červen je zatím prvním letošním měsícem bez zjištěného sebevražedného pokusu.

Zatím poslední případ řešili policisté na přelomu května a června. „30. května dopoledne nalezl muž z Jablonce při sběru dřeva v lese za vodárnou na Prosečském hřebeni na stromě oběšeného muže. Mrtvý měl kolem krku ovázané lano a klečel. Vzhledem k tomu, že tělo bylo ve značném stádiu rozkladu, se nepodařilo okamžitě zjistit jeho totožnost. Odborníci později zjistili, že se jedná o třiatřicetiletého muže z Jablonce. Soudní pitva neprokázala cizí zavinění,“ konstatovala jablonecká policejní mluvčí.

Čím to je, že zrovna letos tak výrazně přibylo sebevrahů, s jistotou nedokáže říct zřejmě nikdo. „Tyhle případy jsou vždy natolik individuální, že není možné udělat jasný závěr a říct, proč přesně sebevražd přibývá,“ říká Ludmila Knopová.

Mluvit se dá jen obecně nebo z pozice statistik. Ty jasně říkají, že sebevražd každoročně přibývá od ledna a jejich počet je obvykle nejvyšší kolem dubna. Na Jablonecku to zatím pravidlem nebývalo, ale letošní rok to dokladuje naprosto dokonale.

„Ohledně většího počtu sebevražd na jaře existuje jedna paradoxní, ale podle statistik pravdivá teorie. Že náhlé přívětivější počasí a zjevná lepší nálada ostatních lidí může být pro člověka s velkými problémy tím nejhorším. U lidí s těžkými depresemi je to zase o tom, že v těch nejhorších stavech sebevraždu spáchat nemohou, i kdyby chtěli, protože zkrátka nejsou schopní ničeho. A právě příchod jara je může zmátořit a najednou mají schopnost dokázat to, co dlouho plánovali,“ řekl před nedávnem Deníku psycholog a psychiatr Jeroným Klimeš.

Muži svůj život končí touto formou až pětkrát častěji než ženy. Zčásti ale proto, že většinou volí daleko účinnější metody.

Šedesát procent sebevrahů volí jako způsob smrti oběšení. Následuje zastřelení se, otrava a skok z výšky. Na tyto působy skoncování se životem připadá devadesát procent všech sebevražd.