Pokud na úterý mezi 13. a 14. hodinou plánujete návštěvu lékaře v nemocnici, jízdu vlakem, tramvají nebo snad podání žádosti na katastrálním úřadě či vrácení půjčené knihy, svůj záměr raději odložte. Na šedesát minut totiž odboráři vyhlásili generální stávku. Do protestu proti chystané důchodové reformě a privatizaci nemocnic se mají zapojit statisíce zaměstnanců.

„Kromě Středočeského kraje to bude silné. Drtivá většina nemocničního personálu bude stávkovat po celý den,“ řekl Deníku předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík Deníku sdělil, že akutní případy u nich určitě ošetří. „Všechny ostatní pacienty by měli lékaři přeobjednat,“ radí nemocným Ludvík.

Patnáct minut navíc
Libor Poláček z odborové federace vlakových strojvedoucích Deníku potvrdil, že osiří i železnice. A to na hodinu a čtvrt.
„Bude se to týkat všech spojů včetně mezinárodních. Z bezpečnostních důvodů jen některé soupravy dojedou do stanice,“ ujistil Poláček. „Pokyny pro stávkující výbory jednoznačně vyloučí bezpečnostní riziko,“ slíbil odborář. Železničáři k hodinovému protestu přidávají dalších patnáct minut.

„Těmi chceme upozornit na nepřijatelné vysvětlení květnové železniční nehody v Moravanech, kde zahynul náš kolega,“ řekl Poláček. Mluvčí Českých drah Ondřej Kubala uvedl, že vedení železnic bude ještě s odboráři jednat.

„Přesto připravujeme přesný náhradní rozpis pro vlaky v dálkové i regionální dopravě. Počítáme i s vypravením náhradních autobusů. Jak by vypadaly jízdní řády v případě stávky, zveřejníme v pondělí na internetu,“ zdůraznil mluvčí Kubala. Stávkovat bude na 6000 strojvedoucích osobních a nákladních vlaků.

Stávka má být největší od listopadu 1989

Proč se vlastně úterní protest koná? Odborářům došla trpělivost s tím, jak vláda pod vedením Mirka Topolánka prosazuje reformy. Především tu penzijní a zdravotní.

Půjde o největší protest od listopadové revoluce v roce 1989. Například v roce 1994 na patnáct minut zastavilo práci půl milionu lidí. Vládu pod vedením Václava Klause o tři roky později zlomila pětidenní stávka železničářů. Ti si tehdy vymohli zastavení privatizace drah a odstoupení generálního ředitele. Loni v červnu na Václavském náměstí proti vládnímu reformnímu batohu protestovalo třicet tisíc odborářů.

„Protestujeme proti dopadu současných reforem, chceme zabránit privatizaci zdravotní péče a nelíbí se nám ani oklešťování zákoníku práce, například připravované podávání výpovědi bez udání důvodu,“ sdělil šéf Odborového svazu dopraváků Luboš Pomajbík. Podle něj jsou stávky z podobných důvodů například ve Francii zcela běžné. „My k ní saháme zcela zřídka, ale všechny jiné metody už selhaly,“ míní dopravácký odborový šéf.

Pro zdravotníky je hlavním důvodem stávky chystaná přeměna nemocnic a pojišťoven na akciové společnosti. „To, že ji ministr Julínek odložil, je výsledek tlaku lékařské a univerzitní veřejnosti,“ konstatuje lékařský šéfodborář Martin Engel. Podle něj si stát musí zachovat nad nemocniční péčí ochranu.

Horníky zase nejvíc zlobí představa, že by měli odcházet do důchodu v 65 letech. „To by byla evropská rarita. V Polsku odcházejí horníci do penze ve 43 letech a dostávají 90 procent mzdy. Jenže průměrně umírají v 57. Horníci se totiž normálního důchodového věku nedožívají,“ vysvětlil Jan Sábel, který šéfuje svazu horníků. Snížení důchodové hranice požadují i strojvedoucí.