Zcela uzavřena byla třeba Základní škola Liberecká v Jablonci. Jedna z největších škol v okresu měla sice otevřenou bránu do areálu, vchod do hlavní budovy byl ale zamčený. Na zvonění nereagovala ředitelna, sborovna ani školník. „Nevím, proč stávkují. Peníze přece navíc dostanou,“ vrtěla hlavou jedna z několika matek, které se ráno před osmou přišly přesvědčit, že škola opravdu nebude.

Naproti přes ulici je menší a speciální Základní škola Liberecká 31. Žáci přišli na vyučování jako běžně. Pedagogové o stávku neprojevili zájem. „Stávka byla podle mne vyhlášena pozdě, informace byly nedostatečné. Jsme nejen základní, ale i speciální škola, někteří žáci k nám chodí nepravidelně, třeba na čtyři hodiny dvakrát týdně. Nemohli jsme si dovolit, aby některý z rodičů ráno dost složitě připravil dítě, vezl ho několik kilometrů a zůstal stát před zavřenou budovou,“ přiblížila ředitelka školy Fronika Burešová. Pokud by ale byla stávka ohlášena s předstihem, škola by se jí podle ní zúčastnila.

Učil se jen první stupeň

Kompromis mezi kompletním uzavřením a výukou vymysleli v Základní škole Pivovarská v Jablonci. Do školy šly děti prvního stupně, z druhého pak dorazili jen deváťáci, kteří měli nasmlouvaný projektový den v jedné z jabloneckých středních škol. „Pedagogický sbor bez výhrady se stávkou souhlasí, paní učitelky z prvního stupně se ale shodly, že výuku nepřeruší, a to kvůli komplikacím, které by to přineslo rodičům,“ vysvětlil ředitel ZŠ Pivovarská Jan Valášek.

Do stávky se zapojila i Základní škola Školní v Železném Brodě. Přesto bylo možné na chodbách zaslechnout výskot dětí. „Stávkuje celý pedagogický sbor, vyšli jsme ale vstříc těm rodičům, kteří nemohli dítě hlídat. Do školy přišlo ráno třináct dětí, které hlídal jeden z pedagogů, odpoledne se přesunuly do družiny,“ popsal ředitel školy Zdeněk Kučera. Uznává, že stávka byla vyhlášena narychlo a chaoticky.

Na druhé železnobrodské základní škole Pelechovská probíhala výuka standardně, až na několik změn v suplování. I tady vyšli vstříc rodičům. Do stávky tu vstoupili fyzicky jen dva členové pedagogického sboru, zbytek vyjádřil stávce podporu, i tady však převládl názor, že stávka byla vyhlášena v šibeničním termínu.

Jedním ze dvou stávkujících byl zástupce ředitele Tomáš Hartl. Se zvyšováním platů přitom velký problém nemá. „Ředitel by měl mít vždy peníze na odměňování těch lepších pedagogů,“ poznamenal.

Příliš mnoho rychlých změn

Více mu vadí neuvážené systémové změny ve školství. Problém vidí třeba v zavádění inkluze nebo v administrativní zátěži pedagogů. „Děti s lehkou mentální retardací se v našich speciálních třídách mají od třetí třídy učit cizí jazyk, když mnohdy neumí ani pořádně česky. Jsou to přitom děti, které po škole půjdou manuálně pracovat. I proto měly šest hodin pracovní činnosti týdně, dnes jen jednu. Těch změn je prostě moc,“ sdělil Hartl.

Na Liberecku se fyzicky ke stávce připojilo cirka 30 škol, drtivá většina stávku podpořila symbolicky.

Pro celý zbytek listopadu vyhlásila Pedagogická komora kampaň pod názvem Měsíc škol v černé. „Pedagogové podpoří protest v černém oblečení nebo s černou páskou přes ruku. Školy mohou vyvěsit černou vlajku,“ popsal prezident komory Radek Sárközi.