Ve sklepě ještě stojí stará průmyslová pračka tradiční české značky Romo, vedle obří mandl. Na půdě haldy všeho možného, počínaje starým kufříkem a konče plakátem někdejšího československého fotbalisty roku 1984 Jana Bergra.

Uprostřed bytu někdejšího správce budovy stojí špinavé lékařské lehátko. „Trochu jako z hororu,“ podotkl jeden z návštěvníků komentované prohlídky objektu, která proběhla v úterý večer. Po ní následovala beseda o budoucnosti celé budovy.

Objekt lázní si měli možnost prohlédnout pozvaní odborníci a novináři. Provedla je Anna Strnadová ze spolku ArtproProstor a náměstek primátora Jakub Chuchlík.

Zmíněný spolek měl bývalé lázně v letech 2015 a 2016 v nájmu od města, kterému objekt patří. Pak byly lázně uzavřeny definitivně, a to kvůli statickým posudkům, které hrozily možným pádem stropu nad bazénem.

„To se dalším posudkem vyvrátilo, ale i tak by investice do objektu byla obrovská. Jen pro začátek elektroinstalace, voda, odpady, topení, oprava omítek. Proto hledáme nějaký životaschopný projekt, který by mohl případné investice přiblížit,“ popsal Jakub Chuchlík. Snahou města proto nejspíše bude budovu oživit postupně.

„Objekt není zase tak ve špatném stavu. Už jsem viděla horší, které se probudily k životu,“ popsala Adris Světlíková z neziskové organizace Nová síť, která propojuje regionální organizace oživující veřejný prostor.

Naopak třeba místostarosta Prahy 10 David Kašpar, jinak dlouholetý organizátor v kulturním a kreativním světě, je k budoucnosti budovy skeptický.

„Zklamalo mě především její okolí. Z jedné strany rušná ulice, z druhé koryto říčky, které ji odděluje od parku,“ poznamenal Kašpar.

Svými postřehy podnítil představivost třeba kastelán barokní památky Valdštejnské Lodžie v Jičíně a tamní městský radní Luděk Havel. „Začínali jsme také od píky, lodžie byla zcela zdevastovaná a dnes je vyhledávaným kulturním prostorem,“ popsal jičínský radní.

S prvotním návrhem proměny jabloneckých lázní seznámili odborníky i veřejnost právě lidé ze spolku ArtproProstor, konkrétně Anna Strnadová, která hodlá mimo jiné vydat o lázních publikaci. Lidé se jí na vydání Zápisků z lázní složili přes web startovac.cz.

A co by mohlo v chátrajícím objektu někdejších Městských lázní v Jablonci vzniknout? Podle představ Strnadové kulturní prostor a kreativní centrum. Svou vizi představila veřejnosti a odborníkům na oživování opuštěných objektů.

Ateliéry, zkušebny nebo divadlo

„Kulturní prostor by měl fungovat v hlavní budově, tedy v někdejším bazénu,“ přiblížila Strnadová. V někdejších lázních by podle ní mohl vzniknout prostor třeba pro scénický tanec a další alternativnější formy divadla či hudby.

Druhé křídlo budovy, které je klasicky patrové, by mohlo sloužit jako kreativní centrum. „Aby se tu setkávali lidé z mnoha oborů činnosti. Mohly by tu vzniknout ateliéry třeba i pro absolventy jablonecké uměleckoprůmyslové školy, zkušebny pro místní hudebníky,“ popsala Strnadová.

Záměr není zcela jasný a adresný, proto vznikne pracovní skupina zahrnující jak členy spolku ArtproProstor, tak lidi z vedení jabloneckého magistrátu a odborníky na oživování podobných budov. Ta se má sejít jen do prázdnin nejméně čtyřikrát a poté představit další vizi.

Zavřené jsou od 90. let

Secesní budovu lázní postavil v letech 1908-1910 Emilian Herbig podle projektu architekta Roberta Hemmricha a je hodnotnou ukázkou severočeského fenoménu halových lázní, příznačného pro místní průmyslově vyspělá města.

Budova lázní je zavřená od poloviny 90. let minulého století. Město si v minulosti nechalo vytvořit studii, co by v nich mohlo být. Dokument počítal s jejich přestavěním na knihovnu. Město ale nezískalo dotaci a od návrhu ustoupilo.