Kde jsou ty doby, kdy se dnešní Horní náměstí v Jablonci nad Nisou jmenovalo Rudé. Těsně po skončení 2. světové války byl Jablonec, jako jedno z mnoha měst v Sudetech, odsouzen k téměř totální obměně obyvatelstva. A protože i toto město osvobodila Rudá armáda, nová česká vláda nad městem se chtěla osvoboditelům z východu zavděčit.

I proto se z někdejšího náměstí Dr. Karla Richarda Fischera (zasloužilý starosta ještě německého Jablonce) stalo Rudé, zmizela kašna a socha rytíře Rüdigera ze začátku 30. let dle projektu architekta Josefa Zascheho. Stržena byla ještě v roce 1945.

Po stržení Rüdigera zůstal kamenný podstavec původní kašny prázdný. Byl pak pravidelně využíván pro politické poutače a hesla během prvomájových oslav.

V roce 1953 vznikla zvláštní komise pro vybudování památníku Rudé armády, který měl být odhalen při příležitosti 10. výročí osvobození ČSR. „Mělo ho tvořit sousoší vojína, ženy a partyzána, které by vyjadřovalo vděčnost našeho lidu sovětské armádě za naše osvobození a její připravenost k aktivní obraně našich zemí,“ zavzpomínal před více než deseti lety dnes už zesnulý jablonecký patriot a historik Václav Vostřák.

Návrh, aby sousoší stálo na podstavci původní kašny, byl zamítnut. Jednání o úpravě celého náměstí se protahovalo a původní termín se nakonec nestihl. V roce 1956, tedy rok po výročí, dospěli soudruzi ke změně názoru: „Vzhledem k nynější politické a finanční situaci a s vyhlídkou na světový mír, bude památník tvořit jedna postava sovětského vojáka beze zbraně, s čapkou v ruce.“

Socha byla zhotovena podle návrhu jabloneckého akademického sochaře Karla Pešata a k jejímu slavnostnímu odhalení došlo 7. listopadu 1957. Pomník pak stál na svém místě až do vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Hned první den – 21. srpna 1968 – byl pískovcový voják stržen a zničen. Znovu zde zůstal prázdný a tentokrát i popsaný podstavec.

Ten byl použit pro postavení nového a zatím posledního pomníku, který byl odhalen 9. května 1971.

Uložili ho do skladu

Sovětský voják v typickém postoji se samopalem, kyticí šeříku a holčičkou v náruči byl dílem akademického sochaře Aloise Hubičky, ředitele jablonecké umělecko – průmyslové školy. Později vytesal neznámý autor na druhou stranu podstavce s nápisem květen 1945 ještě srpen 1968. „Po sametové revoluci se začal voják – jakoby symbolicky – naklánět dozadu a hrozilo nebezpečí jeho zřícení. Proto byl sejmut a i s podstavcem uložen,“ doplnil Vostřák. Socha je uložená v prostorách jabloneckých komunálních služeb, později se z místa odstranil i mohutný podstavec.

Další socialistické sochy v Jablonci

- Hrob vojáků Rudé armády na městském hřbitově
- Pietní místo na hřbitově – hrob čtyř vojáků Rudé armády – se dodnes udržuje. Konají se tu i pietní akty při výročí konce 2. světové války.
- Hvězda, srp a kladivo
- Mírové náměstí před vstupem do jablonecké nové radnice před rokem 1989 „zdobila“ mohutná kovová struktura symbolů komunistického hnutí – hvězdy, srpu a kladiva.
- Sousoší na kruhové křižovatce – Podhorská ulice
- V roce 1985 bylo na křižovatce ulic Gottwaldova, Roberta Koumara a Mostecká odhaleno kamenné sousoší Památce revolučních bojů dělnické třídy Jablonecka. To se na stejném místě nachází dodnes.