Připomenout významného jizerskohorského literáta a zpřístupnit jeho tvorbu i současným čtenářům pomáhá první české vydání knihy Gustava Leutelta „Doktor Kittel, tajemná postava Jizerských hor“. O její vznik se zasloužila jablonecká společnost Kitl, která je známá svojí výrobou sirupů, likérů a vín.

Protože firma od začátku své existence spojuje výrobu s tajemným doktorem Kittelem a používá jeho jméno ve zjednodušené formě, vzala si za své oživovat jeho historii a splácet mu pomyslný dluh. „Nejsme dědicové ani potomci. Když jsme vznikli, dali jsme si za cíl udělat něco pro záchranu Kittelovska na Krásné a Kittelova odkazu. Proto vznikla za léta našeho působení veřejná sbírka, naučná stezka a provozovali jsme Kittelovo muzeum. Toto je třetí kniha, kterou jsme o slavném léčiteli vydali,“ informoval jednatel společnosti Kitl Jan Vokurka.

Text knihy z němčiny do češtiny přeložila Christa Petrásková, která dílu věnovala celý loňský srpen. Nejenže seděla u počítače, ale pobývala také v obci Krásná, jejíž nejznámějším rodákem byl právě slavný lékař a léčitel Jan Josef Antonín Eleazar Kittel.

„Procházela jsem okolí, zúčastnila se mše, meditovala. Zkrátka, žila jsem celý měsíc knihou,“ řekla minulý pátek při slavnostním křtu Petrásková, která je členkou Leuteltovy společnosti a jehož textům se věnuje.

Gustav Leutelt knihu napsal za druhé světové války, šlo o poslední dílo vydané předtím, než byl v rámci odsunu nucen rodné Jablonecko opustit.

„Gustava Leutelta považuji za jednoho z nejvýznamnějších zdejších literátů. Je škoda, že jeho díla nejsou více známá, vlastně jen proto, že byla psaná německy a do češtiny nebyla nikdy přeložena,“ zalitoval Vokurka. „Leuteltova kniha 'Doktor Kittel, tajemná postava Jizerských hor' je dalším střípkem do mozaiky o historii našeho regionu i o životě slavného jizerskohorského léčitele, k jehož odkazu se naše firma hlásí,“ vysvětlil, proč se do českého překladu více než tři čtvrtě století po vydání originálu pustili.

Petrásková, která mimo jiné pravidelně přispívá do Jabloneckého měsíčníku do rubriky „Víme, čím žil Jablonec před sto lety“, zpočátku knihu do českého jazyka překládat nechtěla. „Překlad Leutelta je velmi těžký. Jedná se o básnickou němčinu se složitými souvětími. Nejprve jsem musela věty rozebrat v němčině a česky je napsat jinak. Do poloviny knížky to byl takový boj s Leuteltem, pak jsem se s ním smířila a bylo to krásné. Vžila jsem se do jeho myšlenek a jeho obrazu,“ vylíčila tvůrčí boj.

Pátečního křtu knihy se ujal historik Milan Svoboda a etnografka Vladimíra Jakouběová. Kniha je k dispozici také v audioverzi, namluvil ji Miloň Čepelka z Divadla Járy Cimrmana. Autorem kresby na obalu je známý akademický sochař Jiří Dostál.

CHYBÍ PŘIPOMÍNKA VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Jan Vokurka také na slavnostním křtu zmínil, že po spisovateli není pojmenovaná žádná z jabloneckých škol či ulic. „Byl bych rád, kdyby se to změnilo,“ prohlásil.

Vedoucí půjčoven jablonecké městské knihovny Jitka Nosková vyjádřila dík, že lidem není historie našeho regionu lhostejná a tak jméno Gustava Leutelta zcela nezapadlo. „Jeho hrob byl restaurován, v autorově rodišti stojí pomník, který je součástí Naučné stezky Gustava Leutelta v Josefově Dole, v roce 2017 se tento literát stal hlavní osobností jabloneckého Dne evropského dědictví,“ podotkla.

„Z němčiny však bylo dosud přeloženo jenom pár jeho povídek či krátkých úryvků, žádné jeho dílo dosud nevyšlo česky celé v knižním vydání. Možná se tato knížka stane první v řadě dalších překladů jeho díla, určitě by si to zasloužil,“ uzavřela.