Ladislava Vácatka provázela silueta trafostanice na vršku mezi osadou Janeček a Spálovem v podstatě celý život. Ostatně, jeho syna Vojtěcha rovněž. Jak si měly dát děti z okolních domů i dalších vesnic sraz, vždy si říkaly, že se sejdou u trafostanice.

Před lety se ale Vacátkovi dozvěděli, že by mohl být věžovitý technický objekt zcela odstraněn. Protože přestal sloužit svému účelu. „Hned jsme se začali zajímat, co s ní chtějí udělat. Chtěli jsme budovu zachovat i pro další generace dětí. Nejdříve jsme koupili pozemky pod a kolem trafostanice,“ vzpomněl místní patriot Ladislav. Poté se obrátili na distributora elektřiny. „Paní, se kterou jsem komunikoval, mi říkala, že před lety se podobné objekty prodávaly i za láhev fernetu. Dnes už jsme museli postupovat podle platných norem,“ pousmál se Vojtěch.

Nakonec se shodli na částce bezmála 50 tisíc korun. A mohlo se začít. Nejdříve si prohlédli technický stav. „Špičatá střecha byla v dezolátním stavu. Do objektu zatékalo a to tak, že jsme museli vybourat i všechny tři stropy. Zůstaly opravdu jen obvodové zdi,“ popsal Ladislav Vacátko.

Hned ze začátku jim bylo jasné, co chtějí z trafostanicí dělat dál. Už od její paty je krásný výhled na Krkonoše. „Bylo to jasné, tady bude rozhledna. Lépe řečeno vyhlídka,“ poznamenal Vojtěch.

Střechu nahradila železobetonová deska, na kterou se dá vystoupat po několika schodech a dvou žebřících. Jestliže návštěvník nechá za zády kopec, otevře se mu vyhlídka, které dominují Krkonoše, lze ale zahlédnout třeba i kus Železného Brodu. „Máme tam připravené desky, chceme na ně dát ještě popisky, co lidé vidí.“

Schodiště a žebříky jsou k objektu připevněny z vnější strany. „To byla také legrace, mysleli jsme si, že technická budova bude rovná, ale tady nebyl jediný pravý úhel. Připevnit výstup byla docela fuška,“ pousmál se mladší z mužů.

Nákup a kompletní rekonstrukce stála půl milionu korun. „Pomohli nám lidé z vesnice i okolí. Někdo chtěl peníze jen za materiál, jiný nám udělal terénní úpravy bagrem zadarmo. Zároveň nám lidé přispívali. Jsme hrdí na to, že jsme to dokázali bez všemožných dotací. Ostatně, mám o tom informační tabulku i na vyhlídce,“ přiblížil Ladislav.

Rolovanou zmrzlinu Ateliéru sladkostí najdou zájemci u stánku Létající pivo u jablonecké přehrady.
Rychle, než se přichytí. Rolovanou zmrzlinu vyrobí přímo před zraky zákazníka

Uvnitř budovy tak zůstaly tři malé místnůstky přibližně 1,5 na 1,5 metru. V přízemí je „museum“. Asi nejmenší v Libereckém kraji. Na tak malém prostoru jsou dokonce dvě expozice. Jedna věnovaná historii Spálova a okolí, druhá pak legendárnímu rodákovi, loupežníku a pašerákovi Janečkovi. „Návštěvníci si mohou přečíst jeho životopis a několik krátkých příběhů z jeho života. Ale jestli je všechno pravda, to sám nevím,“ usmál se starší z rodu Vacátků, který dal textu konečnou podobu. Pravdou je, že v dávných dobách byl Spálov znám jako pašerácké doupě.

Ve druhém patře je místní galerie. Obyvatelé Spálova tady mohou vystavovat své výtvory, v současné době je zde výstava fotografií ze zdejších společenských akcí a několik obrázků místních dětí. Galerie je běžně uzavřena, zájemcům ji otevřou po telefonické dohodě. Otevřeno prý bývá hned, protože starší Vacátkovi bydlí jen pár desítek metrů od vyhlídky.

A konečně třetí patro, to je spíše technická místnost. Protože je paradoxně bývalá trafostanice dnes bez elektrické energie, osvětlení zajišťuje malá fotovoltaická elektrárna. V místnosti je tak měnič, baterie a malé kanape. „Už jsem tady s dětmi i spal. Nic moc pohodlného,“ přiblížil Vojtěch.

Ale „museum“ je otevřené přes léto denně. Nahlédnou sem může kdokoli a pokud ho expozice zaujmou, může přispět na chod do připravené kasičky.

VYHLÍDKA NA JANEČKU

- nachází se v nadmořské výšce 515 m.n.m.
- je volně přístupná po kovovém schodišti umístěném zvenku
- nejmenší muzeum Libereckého kraje (6 metrů čtverečních)
- GPS: 50.6304175N, 15.3172708E