Zámeček postavený spolkem Schlaraffia u jabloneckého autobusového nádraží zmizel. Majitel pozemku, společnost Malina Safety, získal povolení ke „konečnému“ řešení a objekt ustoupil pod silou bagru. Snaha o záchranu objektu recesistického spolku trvala mnoho let, angažovali se v ní jak mladí lidé, tak politici i umělci. Zabývalo se jím i ministerstvo kultury.

Nestačilo to. Romantický zámeček ustupuje rozšíření továrny. „Povolení k demolici nabylo právní moci, majitel má vše řádně ošetřené,“ sdělila mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.

Po zámečku nazvaném Neisseburg zůstane prázdné místo a poté rozšířená výrobní hala, suť a vstupní dveře, které získal jablonecký zastupitel Jan Zeman. „Teď půjdou na renovaci a pak se stanou součástí jiné historické budovy ve městě,“ sdělil Zeman.

Současný majitel, firma Malina Safety, koupil zámeček v roce 2006. Využít ho hodlal k rozšíření výroby, které už současná budova nestačí. Ještě v roce 2008 společnost představila plán, jak zachovat nejsignifikantnější část zámečku, tedy přední fasádu s věžičkou, a zakomponovat ji do výrobní haly. Tehdejší vedení radnice se ale rozhodlo i na nátlak obyvatel o podobu zámečku bojovat. Z projektu začlenění zámečku do sídla podniku sešlo. A začaly dlouholeté tahanice, během nichž objekt chátral.

Na záchranu zámečku vznikla v roce 2013 petice, kterou iniciovala jablonecká studentka Tereza Žembová, podepsalo ji více než tři tisíce lidí, mezi nimi i zástupci spolku Schlaraffia z Rakouska. „Je to krásný pocit, když si ze schránky vyzvednete obálku, na níž se z jedné strany skví razítko, na němž je nejdominantnější nápis Schlaraffia Austria, a uvnitř najdete vámi vymyšlenou petici přeloženou do němčiny s devatenácti podpisy,“ zavzpomínala Žembová.

Ani petice však v roce 2014 nepřiměla ministerstvo kultury, aby zámeček zapsalo na seznam kulturních památek, byť se za záchranu objektu stavěla i část odborné veřejnosti.

„Neisseburg je ojedinělým příkladem volně stojící architektury organizace Schlaraffia, protože ta se jinde do výstavby samotných sídel nepouštěla, ale působila v interiérech nepůvodních staveb. Exteriér stavby je unikátní tím, že odkazuje na ideály a náplň spolku,“ popsal třeba ředitel liberecké pobočky Národního památkového ústavu Miloš Krčmář.

Majitel poté navrhl, že budovu odprodá za symbolickou korunu, kupec by si ji však musel rozebrat a odvézt z pozemku. Žádný vážný zájemce se však nenašel.

Společnost poté v květnu letošního roku přistoupila k demolici, která byla zastavena pod dohledem policie, protože nevypršely zákonné lhůty. Povolení k demolici tehdy nenabylo právní moci, město se proti němu odvolalo.

Jablonecká odnož spolku Schlaraffie se symbolickým označením Preciosa Iserina byla založena roku 1908 a krátce poté si zřídila v Tržní ulici své sídlo. Historicky unikátní budova byla pravděpodobně dílem jabloneckého stavitele a architekta Emiliana Herbiga (mimo jiné i autora jablonecké Sokolovny). Dům byl mimořádným dokladem kulturních aktivit v Jablonci na počátku 20. století. Dnes je zámeček nenávratně pryč.