O bohatství minulých století vyprávějí ještě dnes nádherné bohaté měšťanské domy kolem nejkrásnějšího náměstí Německa, nazvaného Horní náměstí. Čím kdysi bylo stříbro, jsou dnes nové technologie, jimiž návštěvníky provází historická dlažba spletitých uliček města.

A tak se dnes v nejstarší hornické škole na světě „Reiche Zeche“, kde dříve horníci jako sedm Sněhurčiných trpaslíků metr po metru ze skal dobývali poklady, usídlila věda v podobě světoznámé Hornické akademie ve Freibergu.

Ale město má i další chlouby. Nežil tu totiž nikdo menší, než nejslavnější saský varhanář Gottfried Silbermann, jemuž Freiberg vděčí za svůj titul „hlavního města varhan“.

Největší a nejmelodičtější ze všech Silbermannových varhan se klenou nad umělecky cennou tulipánovou kazatelnou freibergského chrámu sv. Marie. Krále všech hudebních nástrojů spatří návštěvník poté, co projde „Zlatou bránou“. Je to světoznámý portál nejvýznamnější romantické stavby v Sasku.

Též hledači pokladů si ve Freibergu přijdou na své. Hlavně ti, kdo hledají jedinečnou „perlu kultury“. Za historickými městskými hradbami se celkem nenápadně zvedá opona nejstaršího městského divadla na světě.

I dnes se do této barokní „malé Semperovy opery“ chodí na zdařilé inscenace. Freiberg je tedy i městem kultury, v němž mladý Carl Maria von Weber v roce 1800 uvedl svou první jevištní hudební skladbu.

Město jako celek je jedinečnou památkou se stovkami domů z doby 1480 - 1620 a s několika zvláště významnými stavbami. Mezi ně patří například dóm Panny Marie, založený kolem 1180 a do současné podoby přebudovaný v letech 1485 - 1501. Je pro něj typická pozdně gotická halová trojlodní stavba s vysokou sedlovou střechou a bohatě členěnou klenbou. V chóru je pohřebiště saské kurfiřtské rodiny Wettinů s mosaznými náhrobky.

Ze staršího kostela se zachovala pozdně románská dřevěná skupina Ukřižování a Zlatá brána, skvěle zachovaný stupňovitý portál s bohatou sochařskou výzdobou. Další unikátní památkou je manýristická kamenná kazatelna ve tvaru tulipánu (Tulpenkanzel) z roku 1505 s neuvěřitelně křehkým schodištěm a pozoruhodnou sochařskou výzdobou. Z let 1711 - 1714 pocházejí velké varhany, jedno z nejlépe zachovaných děl Gottfrieda Silbermanna se třemi manuály, 44 rejstříky a 2574 píšťalami. Naproti jsou druhé menší varhany téhož mistra.

Unikátní sbírka

„Terra mineralia“ se jmenuje sbírka tisíců exponátů, která je regionálně uspořádána, přičemž minerály byly nastřádány za více než 50 let. Imponující je rozmanitost barev a tvarů minerálů, drahokamů a meteoritů, které pocházejí téměř ze všech kontinentů.

Všechny patří Nadaci Pohl a byly přenechány švýcarskou sběratelkou dr. Erikou Pohlovou jako trvalé zapůjčení Hornické akademii Freiberg. Ve městě tím vznikla světově největší sbírka mineralogických exponátů.

Ústředním tématem výstavy, která bude v nejbližší době zařízena podle nejmodernějších mezinárodních standardů a zároveň jako muzeum a centrum vědy, bude motto „Mineralogickou cestou kolem světa“. Počátek této trasy tvoří vědecký úvod, po té se návštěvník může rozhodnout, zda chce za minerály cestovat do Číny, Ruska, Rumunska, Indie, Afriky, Ameriky či Austrálie, nebo jestli si chce prohlédnout exponáty z německých nalezišť.

Kromě této fiktivní cesty kolem světa se zde návštěvníci mohou informovat o vlastnostech minerálů, procesu vzniku a přeměny, až k využití minerálů.

Šest staletí bohaté báňské historie

Hornický archiv Freiberg uchovává písemné tradice saských báňských správ a mnoha hornických podniků od druhé poloviny 15. století až do současnosti. Hornický archiv tímto sjednocuje historické a kulturní materiály ze šesti staletí saské hornické historie. Kromě 4600 složek a hornických knih, 60 000 hornických karet, plánů a nákresů, jakož i 20 000 fotografií, se zde nachází více než 400 dokumentárních filmů a také speciální knihovna s celkovým počtem 18 000 svazků.

Tento archivní materiál je k dispozici nejen vědě, výzkumu, správám a hospodářství, ale i zdejším obyvatelům a turistům.