„Vycházela jsem z toho, že mnoho lidí v dospělosti stejně přechází k psaní tiskacím písmem. Připadalo mi zbytečné učit děti něco, od čeho stejně možná v budoucnu odejdou. Já sama jsem na střední a později i vysoké začala kvůli rychlosti a přehlednosti psát tiskacím,“ vysvětluje trpělivě paní učitelka přítomným rodičům.

Využila jsem totiž možnosti navštívit schůzku s rodiči budoucích prvňáčků o tom, zda by chtěli nové písmo rovněž vyzkoušet. Se mnou je na schůzce i redakční kolega – fotograf a potvrzuje slova odvážné kantorky, která má obrovskou podporu ve vedení své školy. „Já jsem tiskacím písmem psal už od druhého stupně, psacím jsem to vůbec nestíhal .“

Pilotní projekt rozjelo ministerstvo školství na českých školách zatím pouze v jednom ročníku. Frýdlantští „piloti“ mají za sebou první půlrok. A tak dobrou zkušenost, že chtějí pokračovat i v novém školním roce. Odvážné děti dostanou ke klasickému vysvědčení certifikát. Smůlu budou mít jen v případě, že by se po první třídě chtěli přestěhovat a pokračovat ve škole, kde se Comenia script nepoužívá.

„Svolali jsme tuto schůzku, abychom vysvětlili klady i případné zápory písma a dali rodičům čas rozhodnout se ještě před zápisem,“ vysvětlila mi ředitelka školy. Rodiče pozorně naslouchají a já s nimi. Přiznám se, že mi přišlo trochu podivné zcela opustit zajeté vody v podobě psacího písma. Po chvíli ale musím souhlasit s logickými argumenty učitelky. Mezi nimi stojí na předním místě čitelnost, jednoduchost a rychlost.

„Děti se nemusí učit krkolomné kličky a to je ohromná časová úspora. Domácí úkol jim tak trvá pět, nanejvýš deset minut. Navíc je shodné s písmem, které čtou a nemusejí se učit dvě verze, to je výhodné hlavně u dětí, které mají dobrou vizuální paměť,“ vysvětluje učitelka. Zásluhu na tom má jistě i podoba nových písanek, které vytvořila autorka písma, výtvarnice a grafička Radana Lencová.

„Je propojené s obrázky i významově. To znamená, že v běžných typech písanek je třeba u písmenka B obrázek banánu. To si dítě tvarově nepropojí, zatímco v nové písance je babka s břichem, u G glóbus, což je pro paměť logičtější,“ pochvaluje si učitelka.

Děti čtou rychleji

Nové písmo má i další nespornou výhodu. Tím, že se písmenka složitě nesvazují, ale kladou za sebe, děti se naučí používat takzvanou genetickou metodu čtení. „To znamená, že nečtou po slabikách, ale rovnou písmenkách. Sice je to pro ně zpočátku těžší, ale v pololetí už čtou delší texty a bez problémů píší. „Já jsem přímo nadšená. Moje dcera díky téhle metodě v pololetí přečetla už tři knížky,“ říká mi později jedna z přítomných maminek. Na schůzku přišla kvůli druhému dítěti. I jemu by ráda dopřála jednodušší a svobodnější metodu, díky níž si psaní osvojí za kratší dobu.

„Rodiče byli nadšeni, když už o Vánocích psali bez problémů přání babičkám,“ říká učitelka a ukazuje na projekci ukázky dětských písanek. Musím uznat, že písmo je přehledné a úhledné.

„A to jsem schválně nevybírala ty nejlepší písanky, brala jsem to namátkou. Tak zrovna tenhle hošík nepíše právě nejlíp, ale přesto písmo vypadá velmi dobře,“ podotýká učitelka. Nemůžu s ní než souhlasit. Do svých naškrábaných poznámek, které později v redakci těžce luštím, se raději nepodívám…

Úleva i pro leváky

Nový styl písma je navíc vhodný i pro leváky. Tím, že se jednotlivá písmena neprovazují, ale spíš se k sobě ve slově „tulí“, nedělá jim psaní takové problémy. Učitelka také vyvrací námitky z řad odborných kruhů. „Někteří grafologové kupříkladu tvrdí, že dítě si tiskacím písmem dostatečně nevycvičí a neuvolní ruku. Tím, že je nové písmo časově úspornější, máme šanci procvičovat ruku formou hry a obrázků na jeden tah,“ dokumentuje na barevných obrázcích, kterým prvňáčci říkají kvůli kreslení jedním tahem jednoduše „jednotažky“.

„Slyšela jsem i názory, že pokud se děti při psaní neučí písmena propojovat, má to vliv i na rozvoj jejich mozkové kapacity. Vzhledem k tomu, že tiskacím písmem podobným kurzívě píší kvůli úspornosti především vysokoškoláci, řekla bych, že se to na inteligenci neprojeví. Po schůzce se ptám na názory rodičů. „Mně se to moc líbí. Já sama jsem se ve škole se psaním trápila a tenhle způsob mi připadá praktický,“ říká maminka budoucí prvňačky Káji, Věra Košunová.

„Myslím, že by to především strašně moc ulevilo dětem. Já o tomhle vůbec nevěděla, mladší dcera je tak na hranici dysgrafie, fakt hrůza, pro ni by to bylo vysvobození, nemuset přemýšlet nad nelogickým napojováním divných písmenek, nemluvě o tom, že takhle se prvňáci musí učit dvojí písmo - tiskací a psací. Kdyby měli jen jedno, je to o hodně jednodušší, myslím právě pro ty děti, které mají v současné době problém - ať s psaním, nebo se čtením, prostě by toho měly míň,“ vyjádřila se k novému projektu Comenia Script účastnice rozpravy na serveru Rodina.cz.

O tom, jestli si nový typ písma nalezne u dětí oblibu a rozšíří se do škol, rozhodne budoucnost. Když se nad psacím písmem a drilem, který v některých školách jeho výuka provází, zamyslím, připadá mi to opravdu trochu anachronismus. Vždyť písmo, které se dodnes prvňáčci učí, má, až na malé úpravy v 70. letech, svou podobu od roku 1932… Krásně vykroužené písmo našich babiček už má dnes málokdo a není divu. Kdo a jak často dnes ještě vůbec píše v praxi rukou? A jak dlouho bude trvat, než i školní sešity nahradí ve školách tablety?

Zkušenosti mají i v zahraničí

Na závěr snad ještě jeden zajímavý názor ze serveru Rodina.cz, který poukazuje, že přechod z psacího písma na tiskací není žádný český výkřik do tmy, ale pro jeho praktičnost jej už využívá řada školáků v USA i západní Evropě: „Když jsem byla v Anglii jako au-pair, klučina v rodině zrovna končil 1.třídu. Jejich písanky se mi moc líbily, v podstatě je vše o moc jednodušší, kluk neměl potíže se psaním. Myslím, že se zmiňované písmo u nás jednou zavede, Evropa se spojuje, ale dnes je to hudba budoucnosti, protože u nás nikdo nemá chuť nic měnit,“ shrnuje jeden z účastníků diskuze.

Nové písmo zkouší také Zákupy

Dokládá to i fakt, že z tisíců základních škol v ČR se k projektu přihlásilo pouze 33 odvážných. A v Libereckém kraji podle našich informací pouhé dvě. Kromě zmíněného Frýdlantu i Základní škola Zákupy. „Otevřely jsme první dvě třídy, aby si rodiče mohli vybrat. Zkušenosti těch, kteří píší novým typem písma, jsou veskrze pozitivní. Zpočátku panovaly obavy, že psaním tiskacím písmem půjde dětem pomaleji, ale to se neprokázalo, naopak,“ potvrdil její ředitel Čestmír Kopřiva a dodal, že s novým písmem mají velmi dobrou zkušenost i děti, které zápolí s nejrůznějšími dysfunkcemi.