Už si nemusíme dávat bacha po cestě autem z hospody, ale nesmíme být zároveň troškaři. Tedy alespoň v Jablonci rozhodně. Ale pozor: Jedno pivko nadýcháme a skončíme po zásahu policistů v osidlech nekompromisních úředníků. A ti se s námi mazlit nebudou: „Chlastals, sice jedno, nevadí. Řidičák si tady necháme.“ Prostě metr mají jeden. „Jseš Petr, Pavel nebo Daniel. To je jedno. Budeš bez papírů.“
A jak se tomu, vážené řidičky a páni řidiči vyhnout? Jednoduchá rada. Oslavovat musíte v Jablonci pořádně, abyste se dostali přes jedno promile.
Pravda, slabším náturám sice svitne, že jde o trestný čin řízení motorového vozidla pod vlivem návykových látek. Trestní sazba na to má odměnu až jeden rok v chládku.
Proč je to v Jablonci možné? Tak to jsem chtěla spolu s kolegou z televize NOVA také vědět. Moc se s námi bavit nechtěl, a s ním už vůbec ne. Prý neobjektivní zpravodajství před dvěma lety. A co že se to tehdy stalo? Tak si vybavuji, že prošvihnul dobu pro uvalení vazby. Tehdy z toho radost neměli ani policisté, co nebezpečného recidivistu naháněli.
A ještě jedna rada na konec. Ještě před požitím značného množství si na sebe navlékněte fotbalový dres, merunu pro jistotu posaďte na vedlejší sedadlo. Až vás čapnou, rychle přesedněte dozadu, merunu strčte na místo řidiče. Vy přece nic, vy jste spolujezdec.
A hlavně! Hlavně se nezapomeňte modlit, aby se váš spis dostal na stůl tomu stejnému státnímu zástupci, který vrátil řidičák Danielu Pudilovi. Sice nemá fotbal podle svých slov vůbec rád, ale slabost pro fotbalisty určitě ano. Jestli to bude řešit někdo jiný, pak pánbůh s vámi. Přinejlepším budete chodit nějakou dobu pěšky. Při nejhorším mi napište o buchty. Umím je s mákem.
