Přiznám se, že jsem se od koupě prvního samohybu zařadil mezi pečlivé studenty ceníků čerpacích stanic. Pravda, ta nejoblíbenější a jedna z nejlevnějších stanic leží až v západních Čechách, ale díky lásce k rodné hroudě u ní přece jen někdy natankuji. A nikdy jsem neměl problémy ani s cvakajícími ventily. Další relativně levné pumpy jsem nalezl s odstupem času i na Jablonecku.
Na jednu takovou vzpomínám ještě dnes s mírnou nevraživostí a pohrdáním. Ale jelikož na ní dávno nevlaje stejná vlajka, můžu vyprávět. Tu pumpu jsem nalezl vcelku náhodou. Naštěstí jsem ten týden dojížděl stařičkou škodu.
Nádrž vysychala, a tak jsem se spokojeností zaregistroval mírné ceny pohonných hmot. Koupil jsem pár litříků, a jedem. Za pár kilometrů začala škodovka do kopce škytat, až se těsně před vrcholem zastavila. Pomohl mi kamarád automechanik, a po prohlídce se mě ptal, kde jsem to tankoval. „Přece tam, kde je levně“. Co by na to řekl Rotschild a můj Ford, netroufám domyslet.