Vlastně to bylo takové dost rychlé. Zabouřilo to zprava, vzduchem prolétly dva stroje, za chvíli to zabouřilo zleva a bylo po čestné letce. Ale i tak to byl zážitek spojený s oslavami konce 2. světové války a slavnostním odhalením pamětní desky Josefa Mohra, navigátora jednoho z letadel 311. československé bombardovací perutě RAF.
„Josef Mohr se narodil 5. října 1912 ve Velkých Hamrech a zemřel 2. ledna 1942 po strádání při sestřelení v ledových vodách Severního moře,“ vysvětlila Klára Pospíšilová, iniciátorka pamětní desky.
Pamětní desku najdou zájemci na sokolovně hned u hlavní silnice. Kromě českého popisu je na ní i popis anglický a znak RAF.
Velkohamerské náměstí se včera ráno po deváté hodině zaplnilo nejen pamětníky, ale i celou zdejší základní školou. „O panu Mohrovi jsme si ve škole vyprávěli, abychom věděli, co byl zač. Zemřel asi ve strašných bolestech,“ popsala žačka čtvrté třídy.
Josef Mohr zemřel na podchlazení po šesti dnech na ledovém moři nedostatečně oblečen.
Osvobození
Na Tanvaldsku či Železnobrodsku se začalo bojovat ještě před Pražským povstáním.
Boje trvaly od 3. do 8. května. 4. května Wehrmacht spolu s SS vyslal proti Hamrům a Plavům obrněný vlak, který zastavily až vytrhané koleje v Plavech, ale skupina Konstantin, která se výrazně rozrostla, ustoupila k Držkovu a Vlastiboři. 7. května se opět odebrali k Velkým Hamrům.
Rudá armáda procházela jednotlivými obcemi Jablonecka, Tanvaldska a Železnobrodska ve dnech 8. – 10. května. „Šlo o příslušníky 31. armády I. ukrajinského frontu generálplukovníka P. G. Šafronova, konkrétně o 173. střeleckou divizi plukovníka A. V. Katušina, který se svými oddíly pobýval v Železném Brodě, a 88. střeleckou divizi generálmajora N. S. Samochvalova. Ten měl svůj štáb ve smržovském Parkhotelu a oblast opustil zhruba po měsíčním pobytu,“ popsal Jindřich Kurfiřt, rychnovský historik a kronikář.
