Výherní automaty se stávají předmětem sváru mezi politiky, příčinou neštěstí mnoha lidí. Málo se už ale ví, že hrací stroje nejsou vynálezem současné doby. První se na našem území začaly objevovat už za Rakouska-Uherska. Tehdy šlo o automaty americké a německé výroby. Za první republiky se příležitosti chopili i čeští výrobci a podnikatelé. Jejich kolébkou byly Semily.

Z oltářů přešel na automaty

První hrací automat v Čechách sestavila firma Josef Mach Semily. Ta je nejen vyráběla, ale také je v přilehlých hostincích provozovala, na což jako první v Semilech obdržela licenci, jak dokládá zápis v knize Licence kočovné a žebravé ze dne 16. 3. 1926. Paradoxem je, že firma se původně specializovala na výrobu oltářů.

Výroba výherních automatů ve firmě Josef Mach Semily skončila před druhou světovou válkou. Firma pokračovala v jiných aktivitách až do roku 1950, kdy jí byla nařízena státní správa. V té době byly všechny skladové položky vyházeny a zničeny, protože továrna měla nadále fungovat jen jako internát. Všechny dřevěné polotovary i výrobky se spálily, uskladněné neprodané zboží, mezi ním i automaty, se vyhazovalo z oken prvního patra. A tak dnes firmu Josef Mach Semily připomíná jen soukromá sbírka Petra Kroupy, vnuka Josefa Macha.

Forbesový král

Záhy po prvním automatu se objevil i první skutečný prodejní hit. Ten se brzy úspěšně dostal i daleko za hranice tehdejšího Československa.

„Byla to rovněž semilská firma, pana Josefa Vaňka, s automatem Forbes. Ten brzy ovládl nejen český trh, ale i část Evropy a Afriky, kde vznikly filiálky dávající práci stovkám dělníků," uvádí specialista na historii herního průmyslu Ivo Kasal.

Semilský Forbes brzy slavil úspěchy v zahraničí, a zdaleka ne jen v Evropě. „Uchytil se například v Etiopii, kam byly dodány speciální přístroje na zakázku pro etiopského vladaře Haile Selasie I. na tamní stříbrné mince," dodává Kasal.

Právě semilské Forbesy postupně prakticky vytlačily českého z trhu americké a německé automaty. Jedna z výrobních filiálek byla i ve Varšavě a vyrobilo se jich několik set tisíc.

Jak fungovaly? Na peníze!

Princip původně dvacetihaléřového automatu byl prostý a hlavně úplně jiný než dosavadní konkurence. Hráč vhodil minci do automatu se snahou trefit výherní pole některého ze zásobníků. Když se mu to zdařilo, precizně řemeslně zpracovaný automat vyplatil výhru v hotovosti vysypáním mincí neúspěšných hráčů.

Josef Ohio Vaněk - podnikatel, vynálezce, hrdina 

Josef Ohio Vaněk

Josef Vaněk, kterému se přezdívalo Forbesový král nebo také Ohio patřil k váženým občanům města Semil. Už jako chlapec projevil podnikavého ducha. V roce 1912, kdy mu bylo 14 let, musel opustit školu a začít se živit. Nastoupil k firmě Hamáček, výrobci rakví v Semilech, kde pracoval i jeho otec. Tam se naučil pracovat se dřevem a lepit okrasy na rakve. To se mu ale nelíbilo, a tak začal vykupovat po venkově kůže a prodával noviny na nádraží v Turnově. Když vypukla 1. světová válka, výhodně odkoupil v knihkupectví v Semilech velké množství cigaretových dutinek. Současně začal nakupovat i sušené koření, pampelišky a jiné bylinky. Vše cpal do dutinek a za války prodával jako zdravotní kouření. Dal mu název Ohio a stalo se velkým hitem. Vaňkovi od té doby nikdo jinak neřekl.

Rodinný podnik

Po skončení války se Ohio Vaňek začal zabývat výrobou zdravotních bonbonů z puškvorce, vyráběl cídidla kovů, griotku a posléze i šněrovadla a francovku. Vše fungovalo tak, že Ohio uzavíral obchody, jeho otec Vaněk starší zajišťoval dopravu a to nejdůležitější samotnou výrobu jistila paní Vaňková. S výrobou šněrovadel to nevyšlo, navíc v té době zkrachovala Podmoklická záložna, kde měl Ohio našetřenou na tu dobu značnou sumu, 50 000 korun. O ty peníze samozřejmě přišel, taky o dům, který se prodal exekučně, dostal se zkrátka na dno. Začal cestovat. Na cestě do Bratislavy se seznámil s výherním automatem. Při návratu do Podmoklic sestrojil svůj první jednoduchý výherní automat na dvacetihaléř. Pojmenoval ho Forbes proč, to nikdo neví. Automaty také bezplatně půjčoval, což vlastně fungovalo jako reklama: Když hostinští viděli, že tam peníze zůstávají, tak si chtěli přístroj koupit. Roku 1926 postavil svou vlastní továrnu, kde se kromě výherních automatů vyráběly i různé druhy vah, automaty na čokoládu, prezervativy, výdej drogistického zboží, postřik voňavkou. Později byla výroba rozšířena i o několik druhů gramofonů včetně elektrické obdoby amerických jukeboxů. V roce 1936 došlo k zákazu provozování výherních automatů, což znamenalo konec jejich výroby.

První nekorunovaný český král výherních automatů dohrál svou životní loterii během druhé světové války. Hned po vzniku Protektorátu v roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje. Nacisté ho zatkli a roku 1943 po krutém mučení popravili.