„Musíme si uvědomit, že doby velkých sklářských podniků jsou s největší pravděpodobností pryč. Na trhu uspějí jen menší firmy, které mohou nabídnout variabilní možnosti výroby, nové vzory a technologie,“ uvedl Václav Horáček, starosta Železného Brodu.

Železnobrodska se dotkla krize sklářského průmyslu nejvíce z Jablonecka. Před několika lety evidoval Úřad práce v Železném Brodě čtyřprocentní nezaměstnanost, která však začala stoupat vlivem ukončení provozu textilní výroby a postupného propouštění zaměstnanců podniku Jablonex Group, dříve Železnobrodského skla.

„Jen od konce minulého roku stoupla ve městě míra nezaměstnanosti bezmála o jeden procentní bod,“ uvedl Michal Holý, analytik jabloneckého Úřadu práce.

Podle místních podnikatelů je sklářský průmysl v silném útlumu. „Myslím si, že sklářský průmysl, tak, jak ho známe, končí. Největší firmy omezují výrobu, zvláště výrobci bižuterie,“ uvedl jeden z tamních malých živnostníků.

I proto se v rámci druhého ročníku Skleněného městečka konalo pásmo přednášek o současné situaci ve sklářství, které mělo odpovědět na otázky ohledně budoucnosti řemesla. Své příspěvky na toto téma přednesl například Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie Jablonec nebo Sylva Petrová, profesorka Univerzity v Sunderlandu z Velké Británie.

V budově Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské probíhal Sklářský veletrh a prohlídka sklářských řemesel. Ta se prezentovala i na Malém náměstí a v jeho okolí. „Zřejmě nejzajímavější prezentací byl provoz sklářské pece pod širým nebem,“ doplnil Václav Horáček. Na nejmenší návštěvníky čekalo navlékání korálků, mohli si ale vyzkoušet i vyfouknutí kuličky.

Akci doplnila i módní přehlídka, „mužoreti“ a vystoupení hudebních skupin.

Otázka dne: Myslíte si, že asijští výrobci ohrožují naše tradiční řemesla, sklářství a bižuterii?

Druhý ročník akce pod názvem Skleněné městečko v Železném Brodě zahájili I. náměstkyně ministra školství Eva Bartoňová a náměstek hejtmana Libereckého kraje Petr Doležal. Přišlo se podívat několik tisíc lidí.

„Návštěvníkům jsme se snažili přiblížit výrobu skla v sedmi různých sklářských oborech – a to nejenom zpřístupněním zdejší sklářské školy, ale také předváděním sklářských řemesel pod širým nebem,“ uvedla ředitelka železnobrodské SUPŠ sklářské Zdeňka Laštovičková. „Na sklářském veletrhu se představilo přes třicet místních firem,“ doplnila.

Mezi doprovodnými akcemi stály ještě za zmínku přehlídka dokumentárních filmů mapujících historii města, jeho šťastnějších i méně šťastných období a dokumenty o zde žijících osobnostech.

Oldřich Palata ze Severočeského muzea v Liberci zahájil výstavu „O výstavě“, která připomněla legendární výstavu uspořádanou v Železném Brodě v roce 1930. Účelem výstavy „O výstavě“ byla především snaha o vyvolání diskuse týkající se budoucnosti sklářství v nejbližším regionu. Volně přístupné také bylo městské muzeum na železnobrodském náměstí s vystavenými sklářskými monumenty Libenského a Brychtové.

„Návštěvníky hodně zaujal provoz sklářské pece pod širým nebem,“ podotkl Petr Doležal s tím, že na nejmenší návštěvníky čekalo také navlékání korálků, mohli si ale vyzkoušet i vyfouknutí kuličky ve školní peci, malovat na sklo a podobně.