Třetímu ročníku Hvězdičkové noci ve Staré škole na Jizerce, kde je nyní Muzeum Jizerských hor, přálo v sobotu počasí. Pořádali ji členové Českého svazu ochránců přírody.
„Účast byla pěkná, se zapadajícím sluncem se prostor před školou zaplnil asi sto padesáti zájemci o nebeskou podívanou,“ poznamenal za pořadatele Radko Kocvera.
Pozorování umožnilo šest hvězdářských dalekohledů, u nichž obsluhovali a vyhledávali vesmírné objekty členové jabloneckého Astronomického klubu v čele s Alešem Mayerem a jeho kolegou Martinem Gembecem.
A proč právě na Jizerce? „Je zde vyhlášena Jizerská oblast tmavé oblohy. Okolní hory stíní světelnému znečištění z Liberce a Jelení Hory,“ vysvětlil amatérský astronom a pozorovatel Josef Krutský z pořádající organizace.
Na Jizerce lidé sledovali nejprve našeho nejbližšího souseda – Měsíc, a také planetu Jupiter, který byl jako na dlani. „Rád pozoruji mlhovinu v sousední galaxii Andromeda s průměrem dvě stě tisíc světelných let, tedy více než dvakrát větší, než je naše,“ prozradil Krutský.
Podle něj jsou všechny hvězdy a planety pěkné. Třeba Venuše s fázemi jako Měsíc, Saturn se svými prstenci nebo čtyři měsíce Jupiteru. Na Jizerce plnili návštěvníkům i taková přání. „Poslední návštevník odešel krátce po půlnoci,“ dodal Kocvera.
Součástí akce byla na úvod malá výstavka v muzeu věnovaná dárci života Slunci s úvodním slovem a komentářem Josefa Krutského. Ten také konstatoval, že dnešní pozorování noční oblohy už není to, co bývalo před čtyřiceti lety: „Přibylo osvětlených chalup a aut.“
