Ze svého zimoviště v Africe nebo na jihu Evropy musí překonat tisíce kilometrů. Přesto je instinkt neomylně přivede do hnízda, které si budují na komínech nebo v korunách stromů řadu let. A až na výjimky se do nich čápi stále vracejí. Doma už jsou třeba ve Višňové, Osečné nebo Stráži pod Ralskem. První se objevili už v březnu právě na Českolipsku, další přilétli v dubnu.

PŘES SUEZ I GIBRALTAR

Podle Martina Pudila z České ornitologické společnosti je to tím, že se domů vracejí dvěma cestami. Západní přes Gibraltarskou úžinu, východní přes Turecko a Suezský průplav. Ti jsou tu později. Velká část čápů do Afriky vůbec neodlétá a někteří dokonce neopustí ani střední Evropu. „V posledních letech si velké množství čápů zvyklo zimovat ve Španělsku, prostě se jim už nechce létat přes Saharu, která pro ně představuje určité riziko, ale hlavně to v pohodě zvládnou na jihu Evropy. Obživu naleznou třeba na skládkách,“ vysvětlil ornitolog.

V Čechách a na Moravě hnízdí asi 800 párů čápa bílého. V našem kraji je kolem 25 hnízd. Osm z nich přímo na Liberecku, v Podještědí nebo na Frýdlantsku. Nejvíce jich je na Českolipsku, méně pak na Turnovsku. V podhorské části kraje, na Semilsku a Jablonecku, se s nimi téměř nesetkáte. „Nevyhovují jim tamní klimatické podmínky a zdaleka se jim tam nelíbí tak jako v místech, kde mají dostatek potravy,“ poznamenal Martin Pudil.

Na sever Čech se v těchto dnech po zimním pobytu v teplých krajích začínají vracet čápi. V Osečné na Liberecku se jeden pár uhnízdil na starém továrním komíně na okraji města. Snímek je z 9. dubna.

Právě v tůních a na podmáčených loukách sbírají čápi větší hmyz nebo obojživelníky. Dalším důvodem, proč si příliš neoblíbili severovýchodní část kraje, je jeho struktura. Hory, lesy, strmá údolí. „Čáp bílý má rád otevřenou krajinu. Černý čáp se spíš schovává v lese, vyhovují mu lesní tůně nebo opuštěné lomy,“ doplnil Martin Pudil.

ROK ČÁPOVI POMOHL

Před několika málo lety se stal čáp bílý dokonce ptákem roku. Podle Martina Pudila to čapí populaci významně prospělo. „Tím, jak se o čápech více mluvilo, si jich lidé i více všímali,“ připomněl.

Lidé pozorovali nejen samotné čápy, ale i to, zda nejsou v ohrožení jejich hnízda. Čáp si totiž každý rok po návratu z jihu udělá ke stávajícímu hnízdu „přístavek“ a když už je moc široké, může se naklánět a čapí rodinku i s nevylíhnutými mláďaty ohrozit. „Díky zájmu se nám podařilo zmapovat všechna hnízdiště u nás,“ pochvaluje si Pudil.

V ČR žije nejvíce čápů na Moravě poblíž větších řek. Hodně jich je i v jižních Čechách. V Evropě jsou prakticky kdekoli. Mnoho jich podle Pudila zůstává i ve Španělsku, kde tvoří početné kolonie až se 14 hnízdy. Hodně jich sídlí také v rovinatých oblastech Rumunska, Maďarska, Ukrajiny nebo na východě Polska. Tam všude mají dobré podmínky. „Mnohem důležitější než ochrana samotných zvířat je ochrana prostředí, které je pro ně domovem. Jinými slovy – když pro zvíře vytvoříte dobré místo k žití, tak si ho pak samo najde,“ uzavřel ornitolog.