V České republice působí okolo třiceti houbařských spolků a většina z nich pořádá společné houbařské vycházky do okolních lesů lokalit, ve kterých působí.

Smyslem těchto vycházek není nasbírat každý padesát hřibů, ale najít co nejvíce druhů hub, které v dané oblasti a momentálním vegetačním období rostou.

S odborníkem hledají i ohrožené druhy

Podmínkou pro pořádání zmíněných akcí je přítomnost mykologa, který je schopen nalezené druhy určit a vytipovat zajímavé, nebo ohrožené druhy, jejichž výskyt Česká mykologická společnost celostátně průběžně mapuje.



Tři stádia vývoje muchomůrky pošvaté (katmanky). Pokud sbíráte miniplodničky, jakou vidíte vpravo, vystavujete se riziku záměny s jedovatou houbou a navíc je to "houbařská pedofilie".

Kdo neví, nesmí riskovat

V ČMS Velké Hamry beze zbytku plní tuto funkci její předseda JUDr. Aleš Vít. Pro zájemce, kteří se vycházek zúčastňují je každá podobná akce zdrojem nových poznatků, obvykle nabytých velice zábavnou formou. J. A. Komenský by pochvalně pokyvoval hlavou.

Poslední dva roky pořádáme tyto vycházky v okolí Bohdalovic a jejich závěr se koná na chatě Mysliveckého sdružení „Bárov“, kde na stolech z kmenů před chatou probíhá prohlídka a určení nalezených hub.

A stalo se i pravidlem, že výklad k jednotlivým nálezům, doplněný zajímavými podrobnostmi sledují se zájmem i náhodní houbaři a návštěvníci chaty „Na Karlově“.



Vlevo křemenář březový, vpravo křemenáč osikový (vosrňák). Obě jedlé a oblíbené houby, ozdoba listnatých lesů i houbařských košíků.

Dnes bych se chtěl zmínit o třech druzích hub, které letos začaly vyrůstat o něco dříve, než v předešlých létech. Všechny tři druhy jsme si prohlédli, všechny jsou houbařům notoricky známy. Přesto dochází každoročně v naší republice k otravám, způsobených záměnou jedlé houby s jedovatou.

Ano - jedná se o muchomůrku růžovku – muchomůrku šedivku a muchomůrku panterovou. Všechny tři zmíněné druhy mají velice podobnou, masivní stavbu plodnice a liší se v některých detailech.

Muchomůrka růžovka

Houbaři, kteří dobře znají muchomůrku růžovku (masák) namítnou, že díky její základní vlastnosti – růžovění v místě poranění – je s dalšími dvěma druhy nezaměnitelná. Je to asi pravda, ale jak pro koho.

Muchomůrka šedivka

Muchomůrka růžovka, byť jako naše chuťově nejlepší houba není na kodexu tržních hub, právě z důvodu její občasné záměny s muchomůrkou šedivkou, od které je už jenom krůček k muchomůrce panterové.



Muchomůrka panterová (tygrovaná)

Jednou z příčin záměny je i sběr velmi mladých plodnic, s ještě nedostatečně vyvinutými rozpoznávacími znaky. A problém tkví třeba v tom, že ve skupině krásných a zcela evidentních růžovek vyrůstá plodnička muchomůrky panterové. Nebo muchomůrky citrónové – také jedovaté.

Mámo, ty mi nevěříš? Dyť to vím, je to v atlase hub.

Na fotografiích si můžete alespoň teoreticky porovnat své znalosti s realitou, ale v praxi se opravdu držte „při zdi“ při určování nalezených hub a vyvarujte se „haurovství“, pokud si nejste opravdu zcela jisti.

Takže shrnuto – poslední vycházka měla opět svůj smysl a v pohodě příjemného počasí jsme si přímo v terénu prohlédli všech 63 druhů nalezených hub a seznam je k dispozici u ČMS Velké Hamry, všechny s poutavým popisem Aleše Víta.

Budeme se těšit na další osvětovou vycházku, kterou pořádáme v sobotu, 25. července. Za spolupráci děkujeme Mysliveckému sdružení Bárov, s dotazem: Jak naučit veverky a srnce, aby neokusovali klobouky hub?

autor ČMS Velké Hamry – Petr Hampl