„Deště jsou sice časté, ale málo vydatné, takže nedojde k propojení spodní vody, která tak jako tak vysychá," vysvětlil mykolog Zdeněk Pelda. S plným košem se proto z lesa vrací jen šťastlivci a znalci.

„Pokud má někdo štěstí, že v lese najde místo, kde se nastřádaly srážky za několik dešťů a nevyschly, tak houby může najít. Viděl jsem nedávno pěkný úlovek z Velkých Hamrů, kde houbaři našli až neuvěřitelné množství hub. Ale sami poznamenávají, a jsou to houbaři odborníci, že to na nějaký sběr vůbec není, je to spíše náhodné," vysvětlil Pelda.

Mezi houbami, které teď rostou, jsou zejména hřibovité houby, které snáší i suché počasí a dokáží načerpat vodu z půdy i z větší hloubky. Konkrétně jsou to hřib kovář a hřiby dubové. Vůbec se naopak nedaří růžovkám, suchohřibům ani dřevomilným houbám.

„Je to bída a perspektiva je mizerná, neboť sucho dále pokračuje a výrazné přívalové deště stačit nebudou. Chtělo by to tak padesát milimetrů srážek, které by napršely postupně během jednoho týdne. Teď se musíme dívat dopředu na září a říjen, protože nevypadá, že by se to mělo nějak výrazně zlepšit," doplnil mykolog.