„Vila, která je odborníky označována za vrcholné dílo architekta Heinricha Kulky, je v současné době městu nabízena za 8,1 milionu korun včetně přilehlých pozemků. Budeme jednat o cenových podmínkách," potvrdil náměstek primátora Miloš Vele.

PAMÁTKA

Kantorova vila je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Ještě před nedávnem ji realitní kanceláře nabízely za devět milionů korun, nyní cena klesla.

Městu se tak naskytla možnost získat do svého vlastnictví objekt, který by podobně jako vila Tugendhat v Brně nebo Müllerova vila v Praze mohl sloužit pro kulturní, společenské a reprezentační účely.

S NADACÍ

V budoucím využití Kantorovy vily ke kulturním účelům by mohla sehrát významnou roli Kulkova nadace, která existuje od roku 2002 na Novém Zélandu a vznikla s cílem uchovat a rozvíjet odkaz Heinricha Kulky.

Nadace má několik set členů z Nového Zélandu, Austrálie, USA a evropských zemí.

„Kulkova Nadace deklaruje zájem spolupracovat se statutárním městem při obnově vily do původní podoby a při tvorbě projektu budoucího využití a projektování obnovy. Je připravena rekonstrukci vily financovat," sdělil primátor Beitl, který s Nadací komunikuje.

Kulkova nadace disponuje podrobnou plánovou dokumentací a odborníky na dílo Heinricha Kulky, má tedy pro případnou rekonstrukci ty nejlepší předpoklady.

Nadace má důležité mezinárodní kontakty a může se ucházet o finanční granty z jiných zemí. Kulkova nadace již zahájila aktivity v Čechách a jinde v Evropě. Jejím zástupcem pro tuto oblast je architekt Jan Sapák z Brna, renomovaný znalec moderní architektury, který má praktické zkušenosti s rekonstrukcí památek moderní architektury.

Projekt budoucího využití Kantorovy vily by se tak mohl opřít o mezinárodní zkušenosti a kontakty nadace.

O STAVBĚ

Jedna ze tří významných jabloneckých vil dokončených v první polovině 30.let minulého století, Kantorova vila, byla postavena v letech 1933-34 pro manžele Kantorovy. Za architekta si vybrali moravského rodáka židovského původu Heinricha Kulku, žáka a spolupracovníka světoznámého architekta Adolfa Loose, autora slavné Mullerovy vily. Navrhl jim nekonformní stavbu kosmopolitního charakteru, která se na první pohled zcela odlišovala od okolní zástavby. Její návrh vycházel z principu Raumplanu, které propagoval právě Adolf Loos.

Exteriér vily působí velmi jednoduše a neutrálně krychlový tvar s plochou střechou; střídmá kompozice fasády, žádné rafinované detaily nebo kontrastní prvky. Nejvýraznějším prvkem bíle omítaných fasád je vstup s travertinovým obkladem a prosklenými dveřmi s mříží.

Do jednoduchého krychlového tvaru vepsal architekt jedinečnou dispozici obsahující v polozapuštěném suterénu privátní ordinaci MUDr. A.Kantora, místnost pro domovníka, garáž a zázemí domu. V přízemí pak byla obytná hala, jídelna, veranda a kuchyně. Toto podlaží má několik úrovní podlah a donedávna patřilo k nejzachovalejším částem interiéru. Spojení se zahradou bylo zajištěno pomocí terasy.

Třetí podlaží bylo vyhrazeno ložnicím a čtvrté, podkroví, mělo velkou obytnou terasu. Vzhledem k uplatnění principu Raumplanu nejsou všechna podlaží oddělena v jedné výškové úrovni. O prostorovém uspořádání tak vypovídají více řezy nežli půdorysy.

Dům byl v roce 1960 přestavěn na bytový dům, což znamenalo především výrazný zásah do komunikačních prostor a podkroví, kde vznikl místo terasy samostatný byt. Koncem osmdesátých let 20. století dokonce domu hrozila demolice kvůli jedné z variant silničního průtahu městem.

V současné době jí necitlivé stavební úpravy ani demolice nehrozí, neboť její architektonická hodnota je již dostatečně známa.

Převzato z jablonec-gablonz.net.