Výskyt divokých prasat trápí obyvatele okrajových částí Jablonce nad Nisou několik let. Zvířata se nebojí a potravu hledají i před vchody do domů. Nejvyhrocenější situace je v části Proseč. Mezi Jabloncem a Rádlem prasatům poskytují úkryt přilehlé lesy. „Máme strach. Prasata začala chodit i přes den na dětské hřiště,“ přiblížil obyvatel sídliště na Proseči Karel Pauch. Na problém s výskytem divokých prasat poukazuje už několik let.

Problém ale trápí i další okrajové části města. „Divoká prasata vesele obrývají rodinné i panelové domy a z lesoparku mají soukromou zahradu. Na asfaltové silnici procházející lesoparkem jsem na ně narazila cestou z práce o půl sedmé večer. Uvědomujete si, že může dojít k napadení i dětí?“ zeptala se na webu magistrátu obyvatelka sídliště Žižkův Vrch Jitka Bočanová.

Jak na ně

Celou věc intenzivně řeší magistrát s myslivci i městskou policií. Společně připravují opatření, která by zaručila určitý úspěch ve vytlačení divokých prasat. „Prvním je umístění odchytové klece, pro které se již našlo vhodné stanoviště, na kterém bude klec v co nejbližší době instalována,“ přiblížila vedoucí odboru stavebního a životního prostředí magistrátu Ivana Řimnáčová. Chycené divočáky pak na místě zastřelí myslivci. Kde klec bude stát, město neupřesnilo, aby tam nechodili lidé.

Devastace trávníků mezi bytovými domy na Proseči. Josef Vrabec a Karel Pauch obhlížejí okolí.
Kvůli řádění divokých prasat na Proseči přibydou popelnice a pasti

Opět bude vyhlášen zákaz vstupu do části honitby Rádlo, který umožní provedení naháňky, která by vytlačila divoká prasata zpět do lesních pozemků. Uzavření části honitby je z pohledu orgánu státní správy myslivosti nutné k omezení pohybu divokých prasat, ke kterému dochází vysokou návštěvností příměstských lesů. Jedná se převážně o západní hranici města od Srnčího dolu směrem k Horní Proseči.

„Umístění odchytových klecí bylo potřeba pečlivě zvážit, protože vše musí splňovat dané požadavky. Zvěř navíc v době houbařské sezony mění své pohybové koridory,“ upřesnil myslivecký hospodář honitby Rádlo Radek Novotný. Aby se snížilo množství bioodpadu lákajícího prasata mezi domy, nechalo město do oblasti sídliště Horní Proseč umístit hnědé nádoby na bioodpad.

Pozor na střelbu

Myslivci budou zřejmě střílet prasata i blíže domům, než je obvyklé. Bude povolen odlov i na nehonebních pozemcích. Obyvatelé zmíněných částí Jablonce by si měli dát pozor i na své čtyřnohé miláčky. „Důrazně vyzýváme obyvatele zasažených zón, aby nechali myslivce v klidu konat svou práci, dali střelcům co největší prostor a drželi si své psy na vodítkách,“ doplnila Řimnáčová.

Odlov mimo honitbu je mnohonásobně těžší právě kvůli obydlenosti v místech, kde se prasata zdržují. Z hlediska bezpečnosti při používání loveckých zbraní je potřeba mít na zřeteli, na jakou vzdálenost může střela doletět. Při přímé střelbě s kulovou zbraní ve stoje je možný dostřel až 500 metrů. Navíc je nutné počítat s možným odrazem střely při nárazu.

Demolice obchodního centra Jabloň. Otevřeno bylo v roce 1984, odstraněno v roce 2015.
Jabloň nebo kavárna Jizera. Symboly socialismu i 90. let jsou jen vzpomínkou

I když prase divoké je od přírody plaché zvíře, podmínky pro jeho přirozený způsob života do značné míry ovlivňuje člověk. To, že se pohybují mezi bytovými domy na okraji města, přisuzují myslivci z velké části stavebním pracím na rekonstrukci tramvajové trati mezi Jabloncem a Libercem. „Ruch ze stavby vytlačil černou zvěř více mezi lidská obydlí, kde prasata vědí, že mají takzvaně klid,“ poznamenal předseda jablonecké Okresní myslivecké rady Václav Langr mladší.

Myslivci doporučují, aby si lidé při setkání s divokými prasaty dali pozor. „Nebezpečné je, když se dostanete mezi bachyni a selata, kdy by vás mohla bachyně považovat za potencionálního predátora. Poté je schopna zaútočit,“ upozornil Langr mladší.