Kliknutím zvětšítePůvodní záměr byl vytvořit městské pečetidlo ze starých nalezených zlatých prstenů, které město vlastnilo od roku 2009. Šperky získalo od puncovního úřadu na základě tehdy platného občanského zákoníku, který říkal, že pokud se o nález se nikdo důvěryhodný nepřihlásí, připadá obci. Společnost Soliter prsteny roztavila a zlato upravila do polotovaru dle parametrů pro další zpracování.
„Mít městskou pečeť, která by se stala součástí insignií, se nám zdálo vzhledem k 90. výročí uvedení radnice do provozu jako adekvátní počin. Proto jsme požádali Střední uměleckoprůmyslovou školu a Vyšší odbornou školu v Jablonci nad Nisou o vyhlášení soutěže na její podobu. Navázali jsme tak na dlouhodobou dobrou spolupráci obou institucí,“ říká jablonecký primátor Miloš Vele.
Jablonec dostal k narozeninám pečeť.Podle odborníků je však zlato na výrobu pečetidla příliš měkké. Nicméně nástroj skutečně vznikl. Autorem vítězného návrhu je student VOŠ Jakub Sládek. Tělo pečetidla z ebenového dřeva má jednoduchý tvar symbolizující jabloň, vlastní pečeť o průměru 40 mm z kovu alpaka/pakfong nese stylizovanou podobou městského znaku a kolem něj je nápis statutární město Jablonec nad Nisou. Také miska, do níž se pečetidlo ukládá, je z ebenového dřeva. A ze zlata, které má město k dispozici, vyrazil primátor na konci srpna 2023 jeden zlatý odražek o průměru 50 mm.
Městská pečeť je primátorskou insignií, její užívání je ve výhradním právu primátora a je nepřenosné. Primátor může darovat vyobrazení městské pečeti občanům města a dalším fyzickým osobám, které se zasloužily o rozvoj města, jeho propagaci, ochranu jeho práv a zájmů apod., nebo významným zahraničním návštěvníkům. „Jablonec nad Nisou, na rozdíl od jiných českých měst, prozatím městskou pečeť nemělo, její pořízení tak doplnilo primátorský řetěz,“ uvádí mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.
Postupná obnova budovy
Dominanta města se začala stavět v dubnu roku 1932, hotovo bylo další rok v říjnu. Od té doby prošla budova radnice řadou změn, největších zásahů se dočkala v posledních zhruba sedmi letech. Celkem město za opravy dosud zaplatilo řádově sto milionů korun. Rekonstrukcí prošla fasáda a věž. V roce 2018 se na vrchol nerezového hromosvodu vrátila také pětasedmdesát centimetrů velká kopule z měděného plechu, která vznikla dle dobových výkresů. Výroba, usazení a práce s tím spojené přišly město na jeden milion korun. V roce 2020 prošel generální opravou radniční oběžný výtah včetně všech dřevěných a mosazných prvků.
Úpravou prošla i značná část interiérů – kanceláří, chodeb či schodiště. V roce 2014 se rozsáhle rekonstruoval parter, který se změnil na informační centrum za 8,5 milionu. Opravy radničních oken v celkem osmi etapách proběhly od roku 2011 do roku 2017. V současné době se pracuje na opravě vitrážových oken v chodbách radnice. Celkové náklady přesáhnou pět milionů korun, město na obnovu oken využilo dotaci Ministerstva kultury i stotisícový dar Libereckého kraje za titul Historické město LK 2022.
Za 90 let už dosloužilo i sociální zařízení v budově. Proto se v posledních dvou letech všechny toalety, kromě těch pro veřejnost, přebudovaly. „Nyní splňují požadavky současnosti a vyhovují hygienickým předpisům. Navíc jsou i velmi pohledné. Byť moderní, zachovávají rysy architektury počátku minulého století,“ dodává Fričová. Celkem za přestavbu sociálního zařízení město zaplatilo 4,7 milionu korun.
Novotou ještě voní zcela nová dubová podlaha v kanceláři primátora i přiléhající zasedací místnosti. Podle dochovaných nákresů architekta Karla Wintera je v primátorově kanceláři také impozantní psací stůl, který se v duchu moderních trendů trochu zvětšil.
Fakta a zajímavosti o radnici
Architektonická soutěž na novou jabloneckou radnici byla vyhlášená v listopadu 1928, do 15. března 1929 se do ní přihlásilo neuvěřitelných 177 architektů a kolektivů z celé střední Evropy. Do čtvrtého kola postoupilo 12 návrhů, z nichž porota nevybrala vítěze, druhý v pořadí však byl návrh libereckého architekta Karla Wintera.
Nová radnice nebyla levná. Stavba vyšla na 22,5 milionu korun. Město se muselo zadlužit, na druhou stranu se tak na čas zmírnila nezaměstnanost. Snaha o minimalizaci nákladů se projevila tlakem na co nejkratší dobu realizace a přísnou kontrolu dodržování velmi striktního harmonogramu. Karl Winter s radnicí strávil pět let života. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracoval v průběhu stavby na tisícovce výkresů.
Radnice měla ve svém prvním patře kavárnu s terasou. Tam bylo posezení, prostě nádhera.
Stavět se začalo 15. 4. 1931, od 25. 4. se práce rozdělila do dvou směn, v nichž se od května činilo 120 dělníků. Od 11. 6. se síly rozšířily na tři směny po stovce dělníků a začalo se betonovat. Beton míchaly dvě rychlomíchačky o obsahu 350 l, ve sklepě byly další dvě s obsahem 150 l a namíchaný beton přepravovaly dva věžové jeřáby.
Na základy budovy dělníci vyhloubili 17.500 m3 zeminy, kterou uložili na dnešním Horním náměstí. V severovýchodní části současného Mírového náměstí byl výkop pět metrů pod úrovní terénu, v severní osm a v jihovýchodní 12. Stavba radnice trvala 20 měsíců, podílelo se na ní 135 převážně jabloneckých firem a postupně přinesla na delší či kratší čas práci pro asi 1900 dělníků a nepřímo dalším 3000 lidem.
Stavebně hotovo bylo v říjnu roku 1932. Tehdejší zastupitelé města poprvé zasedli ve velké síni 10. února 1933.
Radnice má čtyři křídla kolem uzavřeného dvora. Je široká 45,10 m, dlouhá 52,50 m, zastavěná plocha je 2449 m2, zastavěný prostor 57.650 m3, z toho obchodů bylo 24.138 m3 (tj. 41,87 %), obytných místností 1814 m3 (3,15 %), kanceláří včetně zasedacích sálů 31.698 m3 (tj. 54,98 %).
V suterénu byla část pohostinských zařízení a technické zázemí, ve zvýšeném suterénu sklady a provozní místnosti, v přízemí obchody se zázemím v mezipatře a kino, v prvním patře druhá část pohostinských podniků, kino a kanceláře, druhé až čtvrté patro patřilo převážně úřadu.
Po třech stranách budovy architekt umístil obchody. I přes velký sklon terénu jsou všechny v úrovni ulice. Pronajímáno bylo celkem 12 moderně zařízených obchodů se sklady, vše o celkovém objemu 5123 m3. K nájemcům na počátku patřily například firmy Meinl, optika Kolbe, Městské elektrické podniky nebo kadeřnictví Heinrich.
Zdroj: Jablonecká radnice 1931-1933 – Příběh stavby architekta Karla Wintera: J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaroš
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
