Osmačtyřicetiletý Karel se dostal do dluhové spirály vlastně už v devadesátých letech. Nejprve si půjčil na vysněné auto, poté na úpravy zděděného bytu. „Jenže pak jsem dlouhodobě onemocněl, do toho mě opustila přítelkyně. Začal jsem pít,“ popsal začátky svých trablů. Do toho si vzal na splátky drahý telefon a počítač. 

Po uzdravení nemohl najít dlouhodobě práci a postupně to vzdával. Banka mu nejprve zabavila auto, poté byt, kde mohl za nájemné ale dál bydlet. Jenže ani to nestačilo, navíc Karel přestal nájem platit. I když si po letech práci našel, drtivá většina výdělku jde na splátky dluhů. Nyní je v exekuci. 

Jde jen o jeden ze stovek příběhů z Jablonce, mnohdy si podobných jako vejce vejci. Nesplácené půjčky, propadlé hypotéky, neplacení nájmů. Proto není divu, že je ve městě tolik rizikových lokalit. Jedná se zejména o ubytovny, ve kterých žijí lidé, za něž stát vyplácí vysoké příplatky na bydlení. Ty jdou do kapes majitelů ubytoven. 

„Těch lokalit řešíme opravdu hodně. Namátkou na sídlišti v Liberecké a Na Vršku, ale i v ulici 5. května a dalších,“ popsal náměstek primátora David Mánek. 

Proto magistrát před časem začal spolupracovat se státní Agenturou pro sociální začleňování, se kterou město uzavřelo memorandum už v roce 2019. Na tomto základě požádalo město agenturu o poradenství. Výsledkem je analýza popisující současný stav počtu exekucí, a právě rizikové lokality. 

Nyní chce magistrát s agenturou spolupracovat těsněji. „Podporu a poradenství organizace chceme využít ke zlepšení finanční gramotnosti cílové skupiny předlužených osob, osob sociálně vyloučených nebo vyloučením ohrožených, zvláště pak mladých lidí a seniorů. Chceme tím předcházet zvláště zadluženosti rizikových skupin,“ přiblížil budoucí plány Mánek. 

Právě předluženost obyvatel, a to nejen ve vyloučených lokalitách, vyhodnotila vstupní analýza jako zásadní problém. O rok později na výstupy z ní navázala pracovní skupina řešící dluhovou problematiku a navrhla 14 opatření, mezi které patří například podpora těch, kteří své zadlužení řeší nebo podpora komunitní práce přímo v terénu. Podle kvalifikovaného odhadu žije na okraji společnosti v rizikových lokalitách 552 lidí, podle analýzy ale může jít až o 870 lidí, což jsou skoro 2 % obyvatel města. Navíc hodně zadlužení lidé nebydlí pouze v těchto lokalitách, jsou i mezi běžnými obyvateli.  

„Musíme zvýšit finanční odpovědnost všech cílových skupin, aby byl systém podpory předluženým a k dluhům směřujícím osobám dostupný. Zaměříme se také na to, aby bydlení lidí, kteří mají dluhy anebo patří do skupiny sociálně vyloučených, bylo kvalitnější,“ vysvětlila další kroky vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví jabloneckého magistrátu Martina Rosenbergová. 

Město chce do budoucna zřídit i informační dluhové centrum.