„Když se zpětně podívám na těch deset let, musím říct, že rozhodnutí města koupit teplárenství zpět do majetku města bylo správné rozhodnutí. Dnes máme prosperující teplárnu, která je v černých číslech a dále se rozvíjí,“ sdělil primátor Jablonce nad Nisou Miloš Vele.

Společnost vznikla v roce 2013 odkupem většinového podílu akcií tehdejší společnosti JTR městem Jablonec nad Nisou, které je dosud stoprocentním vlastníkem společnosti.

Vedení města tehdy řešilo vyhrocenou situaci. Ceny za teplo v Jablonci nad Nisou byly nejvyšší v republice a dožilá soustava centrálního zásobování dimenzovaná na vysoké odběry technologické páry hrozila rozpadem. Město teplárnu v červenci roku 2013 odkoupilo od většinového vlastníka s motivací situaci zklidnit, stabilizovat snížením ceny za teplo a zachránit rozpadající se síť.

Komín bývalé výtopny Brandl šel k zemi v roce 2021

Zdroj: Deník/Jan Sedlák

Na podzim 2013 nová společnost prošla náročným procesem nastavení nových účetních a ekonomických systémů, datových a ICT sítí. Bylo ji také potřeba stabilizovat po personální stránce. Od ledna 2014 společnost snížila ceny za gigajoul tepla téměř o 300 korun na 689 korun. Nově se zúčtovacím obdobím stal kalendářní rok, dosud to bylo období kopírující topnou sezónu.

Nižší cena a intenzivní komunikace celého procesu pomohly udržet síť odběratelů a znovu pozvolna získávat ztracenou důvěru Jablonečanů v centrální zásobování teplem.

Začala se připravovat revitalizace celého systému. To spočívalo mimo jiné ve zpracování projektové dokumentace, procesu výběrového řízení na zhotovitele pro první i druhou etapu, a v neposlední řadě jednání s plynaři o posílení kapacity středotlakého plynu, což bylo pro celý projekt klíčové. V Jablonci v roce 2013 nebyl dostatek plynu pro drobné odběratele, bylo potřeba posílit síť.

Hasiči z Lomnice nad Popelkou. Kamila Polachová sedí v Rusalce.
VIDEO: Naše tatra? Je jako bentley, lákají lomničtí hasiči mladé do své jednotky

Na konci roku 2014 došlo k odstavení výtopny v Rýnovicích a pořízení takzvaného letního kotle na Brandl, který umožnil zásobování párou až do přepojení posledního zákazníka. Samotná revitalizace spočívala v řízeném rozpadu soustavy na blokové plynové kotelny. Probíhala ve dvou etapách v letech 2015 až 2016 a přinesla další výrazný pokles ceny tepla pro koncové zákazníky.

Od roku 2020 provozuje ve spolupráci s ČEZ Energo ve svých čtyřech zdrojích celkem pět kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 2,6 MW. Zbytkové teplo, které v nich vzniká při výrobě elektrické energie, využívá k provozu zdrojů a také k ohřevu teplé užitkové vody. V příštích měsících je naplánováno vybudování další kogenerační jednotky o výkonu 1 MW ve zdroji Mechová.

Lidé se vrací

Jablonecká energetická dnes dodává teplo a teplou vodu v objemu 190 tisíc gigajoul do více než čtyř tisíc jabloneckých domácností, desítek organizací, škol a průmyslových areálů. Síť odběratelů se stále pozvolna rozšiřuje, ať už se vracejí původní zákazníci někdejšího předchůdce JE nebo se jedná o nové odběratele, kteří hledají stabilitu. Je energetickým manažerem města a držitelem certifikátu ISO 50001 pro oblast energetiky.

Odstřel komínu byl událostí roku

Nová moderní společnost velký průmyslový areál nepotřebuje a o budoucím uvolnění prostoru na Brandlu v Jablonci nad Nisou a jeho dalším využití se na radnici i v teplárně hovořilo už při zahájení první etapy revitalizace. K likvidaci opuštěného a již nepotřebného areálu došlo v roce 2021. Odstřel 162 metrů vysokého komínu, kterému předcházel happening pro veřejnost, byl nejsledovanější událostí roku. V roce 2022 došlo také k demolici výtopny v Jabloneckých Pasekách, která byla mimo provoz už od roku 2002.

Komín bývalé výtopny Brandl šel k zemi.
Jablonecká ikona šla k zemi. Odstřel si nenechalo ujít na tisíc lidí

„S odstupem deseti let, hodnotím projekt odkupu, následné revitalizace a celkově přístup Jablonce a jeho představitelů jako inovativní a unikátní v porovnání s ostatními statutárními městy. A to jak z pohledu technologického, tak z pohledu ekonomického,“ pochválil konzultant a poradce v oboru energetiky a teplárenství ze společnosti Loyd Group Pavel Spilka. Právě on byl od léta 2013 do prosince 2014 najatým krizovým manažerem Jablonecké energetické pro klíčové období převzetí společnosti a přípravy ambiciózního projektu revitalizace.

Energetická krize

„Rok 2022 byl nejen pro nás výzvou, abychom ustáli krizi, která vznikla na světových trzích s plynem kvůli světovému konfliktu na Ukrajině. Cenovou politiku jsme stavěli tak, abychom naše zákazníky co nejvíce ochránili. Díky našim ekonomickým úsporným opatřením se nám podařilo tržní riziko vysokých cen plynu až do března roku 2022, tedy v době nejvyšších spotřeb, přenést na sebe a zákazníky nezatížit. Následně jsme i my byli nuceni ceny zvýšit. Od roku 2023 jsme si ceníky nastavili na vládní zastropovanou cenu a díky dobrým nákupům se nám podařilo tuto cenu výrazně snížit. Proto jsme mohli v červnu 2023 na představenstvu rozhodnout o zpětném snížení ceny za teplo od 1. 1. 2023,“ shrnuje cenové turbulence minulého roku ředitel společnosti JE Boris Pospíšil. Udržet konkurenceschopnou cenu považuje společnost za jednu ze svých priorit.

Fotovoltaika

Ačkoli soustava zásobování v teplem v Jablonci je primárně založená na zemním plynu, společnost se nevyhýbá ani možnostem, které nabízejí obnovitelné zdroje. V letošním roce spustila JE projekt komunitní energetiky založený na fotovoltaice, v jehož rámci předpokládá instalaci fotovoltaických panelů na střechy městský budov o výkonu cca 3 MWp. V současné době probíhají předběžné konzultace pro výběrové řízení na dodavatele. S instalací se pak začne pravděpodobně příští rok.

Kupní cena společnosti byla v roce 2013 202 milionů. Částku 150 milionů jako výnos ze společnosti město získalo v rámci snížení základního kapitálu, na kterém se oba akcionáři smluvně dohodli. Za odkup statutární město Jablonec nad Nisou zaplatilo 62,6 milionů korun z rozpočtové rezervy.

Revitalizace CZT v Jablonci nad Nisou v číslech

I. etapa 2015
● Počet domácností: 1 650
● Celková investice: 95 milionů korun
● Financování: dotace EU, vlastní prostředky
● Dodavatel stavby: Tenza, a.s.
II. etapa 2016
● Počet domácností: 2 250
● Celková investice: 130 milionů korun
● Financování: dotace EU, vlastní prostředky
● Dodavatel stavby: Tenza, a.s.
Podíl RWE na revitalizaci - 35 milionů na posílení kapacity plynu a vybudování přípojek