„Byla to pro nás výzva a zároveň velká příležitost. Motiv jsme měli v hlavě víceméně hned, samotná realizace nám pak zabrala čtyři dny,“ řekl Ondřej Beneš z jabloneckého studia STROY. Ten se společně s kolegou Jiřím Hořavkou postaral o motivy  graffiti, které je vysoké 26 metrů.

Během pátečního odpoledne se uskutečnily dvě science show liberecké iQLandie zaměřené na teplo a tepelnou energii. Děti si pak mohly vyzkoušet jednotlivé pokusy i na speciálních workshopech. Příchozí nebyli ošizeni ani o horolezecké zážitky. Na komín se z bezpečnostních důvodů lézt nedá, ale celé odpoledne byla veřejnosti k dispozici Lezecká aréna Makak se svými instruktory. Psovodi Vězeňské služby Rýnovice se svými svěřenci převedli nejenom hledání drog, ale také zadržení nebezpečné osoby, včetně zásahů, kdy pes musel proskočit hořícím oknem.

Samotný odstřel komínu, který je se svými 161 metry mezi padesáti nejvyššími stavbami v České republice, se uskuteční v průběhu podzimu za přísných bezpečnostních opatření. Přestože není v provozu, jeho údržba stojí statisíce korun ročně. „Původně jsme zvažovali, že bychom mohli komín využívat jako lezeckou stěnu. To by se ale ekonomicky nevyplatilo. Byl by to obrovsky ztrátový projekt a v budoucnu neudržitelný, jakkoli by to bylo atraktivní,“ podotkl Petr Roubíček ze sousední lezecké arény Makak. Vzpomínky na rozhledy z komína má i Pavel Černý z Jablonce. Ve výtopně Brandl pracoval 30 let. „Tak jsem se dvakrát vyškrábal až nahoru. Třeba při výměně vrcholových signalizačních výbojek,“ svěřil se.

Zámek Hrubý Rohozec.
Hradům a zámkům v Libereckém kraji chybí návštěvníci. Přesto chystají akce

Teplárenská společnost zmodernizovala systémy i technologie a zefektivnila procesy. Jablonecká energetická dodává teplo z blokových kotelen a tak velký areál, navíc vybudovaný pro vytápění párou, už nepotřebuje. „Udržovat ho v provozu by stálo nemalé peníze a náklady na jeho údržbu by se nakonec nutně musely promítnout do ceny za teplo,“ osvětlil situaci ředitel společnosti Boris Pospíšil. Letos v březnu proto teplárna požádala o demoliční výměr a do doby, než bude povolení vyřízeno, probíhají přípravné práce. K postupné demolici by mělo dojít během letoška. „Náklady by neměly přesáhnout 1,5 milionů korun,“ upřesnil Pospíšil.

Odstavení v roce 2016

Obří výtopna Brandl byla odstavena v roce 2016, teplo se začalo vyrábět i distribuovat z nově vybudovaných kotelen v rámci revitalizace Centrálního zásobování teplem. V roce 2017 se diskutovalo o možnosti vybudovat na Brandlu sběrný dvůr a místo pro likvidaci odpadů.

Ilustrační foto.
V Semilech opravují vodovodní potrubí. Havárie omezila dopravu

Areál začal vznikat v roce 1891, kdy stál v čele města starosta Adolf Heinrich Posselt. Za Posseltova působení postavilo město elektrárnu na řece Nise v místě zvaném Brandl. Součástí areálu se kromě vodní elektrárny postupně staly i plynárna a uhelná výtopna. Z této výtopny bylo teplo ve formě nízkotlaké vodní páry rozváděno parní sítí do oblasti centra města a sídliště Žižkův Vrch. Jablonec zásobovaly další dvě výtopny: výtopna podniku LIAZ v Rýnovicích zásobovala kromě průmyslového areálu sídliště Mšeno a výtopna Bižuterie v Jabloneckých Pasekách zásobovala i sídliště Šumava. Budova Starý Brandl patří (kromě kostela sv. Anny) mezi nejstarší historické stavby na území města.