Jilemnice, Nový Bor, Frýdlant, Tanvald, Železný Brod. V pěti městech Libereckého kraje od 1. července letošního roku zcela přestanou fungovat pobočky finančního úřadu. Oznámilo to Ministerstvo financí. Po celé republice zanikne 77 stanovišť finančního úřadu.

„Po rušení pošt je to další zhoršení služeb pro obyvatele venkovských oblastí. Chápu, že stát musí šetřit, úplně ale nerozumím tomu, že začíná šetřit na těch nejchudších oblastech. Třeba zrušení finančáku ve Frýdlantu je další rána pro tento příhraniční region,“ sdělil hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Rušení poboček úřadu v obcích s rozšířenou působností nevyvolalo takový rozruch jako seznam rušených poboček České pošty. Alespoň ne po celé republice. Rozzlobeni jsou právě ve Frýdlantském výběžku. „Ministerstvo nejprve v emailu dotčeným starostům a poté v tiskové zprávě rušení poboček suše oznámilo, aniž by s námi tento krok jakkoli diskutovalo nebo projednalo. S úplným zrušením zásadně nesouhlasíme,“ vysvětlil starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Začátkem roku 2020 došlo rozhodnutím ministerstva financí ke zrušení velké a plně funkční pobočky finančního úřadu ve Frýdlantě a nahradila ji pobočka fungující v omezeném režimu. To znamená, že v ní byli dva dny v týdnu dva zaměstnanci, kteří dojížděli ze svého stálého pracoviště v Liberci. Šlo o takzvaný režim 2+2. „Pokud potřebuje ministerstvo financí šetřit, mělo by začít od Prahy a od velkých centrál. Protože zrušit jedinou pobočku na Frýdlantsku, která slouží 25 tisícům lidí, mi jako dobré řešení rozhodně nepřijde,“ dodal Ramzer.

Finanční úřad z obcí, kde ruší pobočky, ale zcela nezmizí. „Domluvili jsme se, že v exponovaných měsících, kdy se odevzdávají daňová prohlášení, k nám pošlou dva úředníky na celý týden. Aby poradili starším daňovým poplatníkům a lidem, kteří si s počítačem netykají,“ přiblížil starosta Tanvaldu Vladimír Vyhnálek. Město pro úředníky na určené dny připraví prostory, kde s nimi budou moci poplatníci řešit své dotazy. „Myslím si, že takhle to bude stačit,“ doplnil Vyhnálek.

Podobný styl zavedou třeba i v Jilemnici. „Chápu důvody, proč se některé málo vytížené pobočky ruší. Jsme ale také již předběžně domluveni, že v určité době k nám úředníci dojedou a budou s lidmi řešit daňová přiznání. Přece jen je Jilemnicko významnou částí Podkrkonoší,“ poznamenal starosta Jilemnice David Hlaváč.

Podnikatelé, kteří využívají služby finančního úřadu, jsou smířliví. „Už dlouho jednám s finančákem jen elektronicky. Když náhodou potřebuji, objednám se do Jablonce,“ popsal hoteliér Vladimír Buriánek ze Železného Brodu. Sám si dokonce myslel, že v Brodě finanční úřad není už nějaký čas. Podobného názoru je pokrývač David z Frýdlantska. „Za mě daně dělá daňový poradce, ale pokud vím, tak vše se řeší elektronicky. Tolik poboček úřadu, který potřebuje jen pár lidí, být nemusí,“ poznamenal.

Naopak sklář Karel Sobotka cítí, že vzdálení se finančního úřadu z menších obcí bude znamenat komplikace. „Zrovna teď chtějí moje děti pracovně do zahraničí. Když to nahlásily, musely na finanční úřad osobně. Takže když se to samé stane za rok, budou muset cestovat i doma, za úřadem,“ přiblížil.

V současnosti mají finanční úřady v celé republice celkem 201 územních pracovišť, z nichž je 98 řídicích. Ta řídí ostatních 103 územních pracovišť. V letech 2016 a 2020 bylo ze 103 řízených územních pracovišť celkem 56 převedeno do optimalizovaného režimu (označovaného jako režim 2+2), který zajišťuje přítomnost dvou pracovníků finančních úřadů ve dvou úředních dnech. Díky zrušení 77 poboček se počet územních pracovišť sníží na 124, počet řídicích pracovišť zůstane zachován a tzv. optimalizovaný režim bude zrušen. Odborné schopnosti zaměstnanců rušených pracovišť budou efektivněji využity v jiných lokalitách finančních úřadů.

Výjezdy pracovníků finančních úřadů do obcí budou probíhat v obdobích, kdy daňové subjekty podávají největší počet daňových přiznání:
- v lednu, tedy v době podávání daňových přiznání k dani z nemovitých věcí,
- v březnu s ohledem na základní lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů.