JAK TO VIDÍ ŘEDITEL?
Ale ředitel místní o.p.s. Petr Mlejnek poukázal na to, že lze současnou škváru nahradit sázeným travnatým povrchem s drenážemi pouze za 1,25 milionu. „Umělý povrch je velmi drahý a vyžaduje jednou za deset let kompletní výměnu,“ argumentoval ředitel Mlejnek.
Janovští příznivci sportu a fotbalu zvlášť by rádi ještě zažili hřiště travnaté nebo třeba i umělku. Jsou totiž už spolu s nedalekým Kokonínem jediní, kteří hrají kopanou na škvárovém povrchu. Navíc škvára odrazuje také rodiče dětí, aby zapsali své potomky do fotbalové přípravky právě na Janově.
UDĚLALI UŽ KUS PRÁCE
Hřiště je v Janově diskutovanou otázkou. Na škvárovém hřišti hráli už dědečkové současných janovských fotbalistů, vedle stojící sokolovna byla centrem kulturního a sportovního dění v jizerskohorské obci. Nyní celý areál vlastní TJ Sokol Janov nad Nisou, z.s.. V roce 2004 ho začala provozovat JANOVSKÁ o.p.s. zřízená obcí. A od roku 2015 je ředitelem JANOVSKÉ o.p.s. Petr Mlejnek: „Převzal jsem areál v zoufalém stavu, léta se do oprav dávalo minimum a celý značně zchátral. Nám se podařilo opravit halu, klubovnu, všechny sociálky a šatny s příslušenstvím. Tím jsme vytvořili dobré zázemí pro všechny sportovce i pro místní školu, která zde má hodiny tělocviku,“ informoval Petr Mlejnek.
OPSka dále zrekonstruovala ubytovnu, která slouží pro ubytování sportovních soustředění a je jedním ze zdrojů financování provozu. Většinu potřebných prostředků zajistila vlastní činností. „Obec finančně pomohla s novým vytápěním a čističkou.Vybudováním travnatého hřiště se nejen zlepší podmínky pro místní školáky a fotbalisty, ale díky němu je možné zvýšit příjem z ubytovny, protože takových horských sportovních areálů je v Čechách málo, „ argumentoval Petr Mlejnek a zdůraznil, že je to ideální místo pro soustředění fotbalových i jiných oddílů z celé republiky. „Travnatý povrch při pravidelné údržbě s přehledem vydrží soutěžní a tréninkové zatížení, školáky i start tradičního závodu Janovských 11 a 19 km,“ uvedl další informace.
Prostředky vložené do nového povrchu se, podle ředitele o.p.s. vyplatí a zvýšení příjmů z vylepšeného sportovního areálu JANOVSKÁ o.p.s. občanům vrátí tak, že je vloží zpátky do tohoto areálu a okolí. „V plánu je například vybudování venkovní posilovny, úprava okolních pozemků na lesopark s cestami pro běžce a rodiny s kočárky,“ vyjmenoval další plány Petr Mlejnek.
CO NA TO PAMĚTNÍCI?
Bývalý fotbalový funkcionář a trenér Luděk Cyhelský: „Přistěhoval jsem se do Janova v roce 1984. O rok později jsem začal pracovat ve výboru fotbalového oddílu Sokola. Věnoval jsem se mládeži, měli jsme mladší i starší žáky i dorost. Z té podstaty ještě žije dnešní fotbalový tým, ve kterém hraje dost tehdejších žáků. Vyhrál se tady dvakrát okresní přebor a žáci i trenéři odcházeli za lepším do Jablonce. Také jsme měli fotbalový oddíl žen. Fotbal tady má hluboké kořeny. Tráva by určitě přilákala mládež. Rodiče nechtějí, aby hrály děti na takovém hřišti, jaké je tady teď. Dělali jsme si průzkum a nepochybuji, že by se nám podařilo mládež znovu rozvinout a mít tak pro další roky podhoubí pro tým mužů.“
Vedoucí fotbalového oddílu TJ Sokol Janov nad Nisou Milan Krištof: „Chlapi, fotbalisti, tady tak do pěti let vymřou. Když nebude mládež, skončí fotbal na Janově úplně. Rodiče nepustí děti na písek a škváru. Chlapi, kteří teď hrajou, tady na škváře vlastně vyrůstali. O mládež by nouze nebyla. Pro místní děti a pro děti, které se nedostanou do jabloneckých klubů, byl Janov vždycky nejpřístupnější. Část nynějšího kádru mužstva tvoří hráči z Jablonce, kteří v minulosti využili nabídku hrát za žáčky v Janově. Navíc tady máme možnost využití kvalitních trenérů, kteří jinde velmi často chybí,“ uvedl argumenty vedoucí fotbalového oddílu.
Ten si také myslí, že na současný povrch děti nedostanou. A jestli se podaří otázku hřiště už nějak vyřešit? „Vidím to padesát na padesát. Asi finančně nejpříznivější a nejdostupnější by byla přírodní tráva. Pravda, v našich podmínkách ne úplně ideální, ale jako model můžou sloužit hřiště v Josefově Dole a v Albrechticích. Tam trávu mají a po letech stále funkční. Klimatické podmínky u nich a u nás se moc neliší. Při nezpůsobilosti plochy vlivem počasí je vždy možnost utkání přeložit na jiný termín, ostatně to se děje i v jiných klubech na okrese a Okresní svaz je k těmto změnám shovívavý a přístupný,“ zdůvodnil potřebu jiného fotbalového povrchu Milan Krištof.
VŠECHNO JE O LIDECH
Dobře ale ví, že všechno záleží na lidech. Jak řekl, může být jeho pohled jednostranný, ale když na Janově nebude fotbal, nebude tam, podle něho, už nic. Domácí zápasy jsou, a nejen na Janově, společenská událost. Sejdou se místní, část z nich se baví hrou a část toho využije jako setkání se známými. „Ano, je tady volejbal, ale má stejné klimatické podmínky jako my. A navíc není tak masovým sportem jako fotbal. Oblíbený je zde i florbal, ale ten je jen do haly. A fotbalisti hráli dobře, mohli jsme i postoupit, ovšem kvůli škvárovému hřišti to nebylo možné. Hrajeme teď okresní přebor,“ připomenul Milan Krištof.
Jaroslav Hrabák, fotbalový expert a bývalý zastupitel Janova: „Tráva v Janově asi ne, není tu náhradní hřiště a bez toho to nejde. Vím, že se řeší umělka, No jasně, v přírodních podmínkách Janova bez umělky žádný rozvoj nebude, takže kluci kolem pana Mlejnka by pro to měli udělat, co půjde. Obec jim určitě pomůže.“
Starosta Janova Daniel David: „Areál sokolovny včetně hřiště není majetkem obce, ale TJ Sokol. Obec přispívá kulturním a sportovním organizacím na jejich činnost. Tento areál dlouhodobě podporuje tím, že zřídila Janovskou o.p.s., která má za úkol zajišťovat provoz areálu. Od obce dostala o.p.s. k provozování parkoviště u kapličky a výtěžek z toho jde na údržbu a provoz sokolovny. Takovým způsobem se o to tedy stará obec,“ uvedl k problematice hřiště v Janově jeho starosta.
KDO BY HO VYUŽÍVAL?
Travnaté hřiště, jak se vyjádřil starosta Daniel David, by se v Janově určitě vyjímalo. Normální tráva by byla asi problém, a to nejen, co se týče údržby. Otázkou by pak, podle představitele Janova, bylo využívání jinými subjekty a například také při místní největší akci, kterou je Janovských 11 a 19,. Hřiště při ní slouží jako parkoviště a také jako startovací plocha pro skoro tisícovku účastníků. To by se, podle starosty, asi trávě moc nelíbilo.
NA UMĚLKU ALE NEMAJÍ
„Hřiště využívá pro svůj tělocvik i škola, což by asi na travnaté ploše nebylo možné. Na trávě by fotbalisté museli hrát za každého počasí, protože jiný takový prostor tady není. Všechno nasvědčuje tomu, že by se na Janov víc hodila umělá tráva. Ale finanční náklady na umělku už jsou úplně jinde,“ přemýšlí nad diskutovaným problémem nejvyšší zástupce obce. A uvádí: „Obec přes o.p.s. pomáhá provozovat celý areál, zafinancovala nové topení a výstavbu nové čistírny odpadních vod. Vím, že je snaha, aby se obec na zbudování nového hřiště spolupodílela. Nebráním se tomu v případě, že to bude smysluplné, že to bude na delší dobu, ne na rok, dva.“
DO ČEHO INVESTOVAT?
Starosta Janova si dobře uvědomuje, že žádný povrch nevydrží věčně, ale na základě kvalifikovaného posouzení musí mít obec jistotu, že toto bude mít nějakou životnost, aby travnaté hřiště mělo vše, co mít má, včetně řádného odvodnění. Pokud by obec peníze měla investovat, tak na něco, co je smysluplné a co bude garantovat využití na delší dobu.
NABÍZÍ SE ALE ŘEŠENÍ
„Jako starosta Janova říkám, že to není majetek obce a primárně by cílem obce nemělo být investovat do cizího majetku. Jako občan Janova říkám, že by takové hřiště bylo hezké, ale musí sloužit více účelům. Nabízí se ještě otázka, zda se hřiště a sokolovna nemohou stát majetkem obce. Pro obci by při takovém řešení bylo navýšení financí, které bychom museli někdy ubrat,“ uvažuje nad řešením starosta David.
OBEC RÁDA POMŮŽE
Obec financuje opravy střech, fasád, silnic, na veřejnou dopravu, svícení, kanalizaci, provoz školy a školky… Pokud by to byl majetek obce, bylo by to jednodušší, ale znamenalo by to další náklady. „Nedovedu si představit, že by si teď obec koupila sokolovnu a hřiště, když máme spoustu dalších věcí k řešení. Ale rádi pomůžeme. A naopak. Když by majitelem byla obec, může zase objekt kdykoliv prodat. A toho se zase může právem obávat TJ. Pokud by šlo o dar nebo převedení, musel by se k tomu vymyslet funkční model,“ zdůraznil další případná úskalí janovský starosta.
