Obrovský plastový kufr místo nářadí v sobě skrývá spoustu voňavých, dobrých a barevných věcí. Spíše než vybavení zdravotní sestry a lektorky Českého červeného kříže to vypadá na příchod cukrářky. Renáta Sodomková se usmívá se slovy: „A to není zdaleka všechno.“ Mezi maskováním figuranta na zraněného odtajňuje jednotlivé ingredience.
Proč tolik odstínů červené?
Stejně jako u skutečné krve musíme realisticky namaskovat jednotlivé typy krvácení a také různě starou zasychající ránu.
Není to zbytečné? Jako krev vypadají všechny.
Nemaskujeme jen pro potřeby výuky v kurzech první pomoci, ale také při simulovaných akcích pro skutečné záchranáře. Zranění musí vypadat co nejvěrněji.
Balíčky hmoty v tělové barvě, ze kterých jste vytvořila podklad rány, je nějaká plastelína?
Ale zdaleka ne. Je to odpalované těsto. Nevěříte, ochutnejte. Uschované v chladu vydrží připravené dlouho. Velká část ingrediencí pochází právě z kuchyně a barviva jsou většinou potravinářská.
Nebyly by kosmetické přípravky pro maskérky lepší?
Jsou dokonalejší, ale také podstatně dražší. Na setkáních si vyměňujeme zkušenosti, co se čím dá nahradit. I proto v kufru najdete řadu docela obyčejných věcí, dokonce i hůlky na čínskou kuchyni.
A co ty sádrové předměty různých velikostí jako zaoblené a ulomené hranoly?
Stačí dobarvit na tělovku, trochu „zakrvácet“ a pomocí hmoty přilepit na tělo. Simulujeme tak otevřené zlomeniny. I takové „nachytávky“ na ošetření čekají při zdravotnických soutěžích a v kurzech. To tady mám i jednotlivé prsty, na nichž nechybí pochopitelně ani plastikové nehty.
Co je hodně těžké namaskovat?
Určitě tepenné krvácení, ale to umíme samozřejmě také. Figurant má u sebe schován sáček s barvivem a v intervalech jej nenápadně stiskne.
Jedna z vašich kolegyň mi vysvětlovala, že realisticky připravit zvracení je opravdu kumšt.
Souhlasím, ale přesto jsou obsahem samé dobré věci. Dokonce i nalámané perníčky.
Je pro práci maskérky školení?
A ne malé, stejně jako je potřebují kosmetičky.