VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Ježek létal v bombardéru a pak mu patentovali důlní nakladač

Liberecký kraj – Přinášíme další díl nového seriálu Příběhy pamětníků z Libereckého kraje. Projekt vznikl za podpory Libereckého kraje. Další díl vyjde za dva týdny, opět v sobotním vydání Deníku. 

30.6.2018
SDÍLEJ:

Jiří Ježek, 76 let, Domov důchodců Marta Vratislavice nad Nisou.Foto: Deník / Blanka Daníčková

Celoživotní vášní 76letého Jiřího Ježka, rodáka ze Železného Brodu, je kreslení. Nikdy však nebylo jeho profesí, ale pouze koníčkem, který jej doprovází dosud, kdy žije v Domově důchodců Marta ve Vratislavicích nad Nisou. Pro ten nakreslil například kalendář na letošní rok, na malbách zachytil zdejší areál.

Kdy jste se ke kreslení dostal?
Malovat jsem začal jako desetiletý kluk. Když jsem vyšel základní školu, tak jsem se učil řemeslo frézaře ve Varnsdorfu a v té škole měli všelijaké kroužky. Chodil jsem do výtvarného, měli jsme šikovného pana učitele Červenku a jezdil nás učit i akademický malíř Šebestů z Liberce. On nás naučil takové ty základy, perspektivy, poměry ve tváři a různé zajímavosti. Když jsem se vyučil, pokračoval jsem v kreslení až dodneška. Dělám od portrétů až po krajiny.

Máte hodně pestrý výběr kreseb. Jak tvoříte třeba krajiny? Jezdíte na ta místa?
Pokud jsem mohl, tak jsem to jako kluk dělal v plenéru. V poslední době, protože jsem po těžkém úrazu páteře, dělám podle cestopisných filmů, které mám nahrané. Záběr, který se mi líbí, si zastavím na monitoru televize a podle toho kreslím.

Zajímavé. Co jste třeba podle filmu kreslil?
Například z Noci na Karlštejně Waldemara Matušku nebo Karlštejn. Také třeba Matterhorn, nejvyšší horu Aljašky, dva pohledy do kráteru Ngorongoro v Tanzánii, přírodu z Martiniku.

Měl jste někdy výstavu?
Ano, třeba dříve tady v domově. Vyhrál jsem také krajskou soutěž tvořivosti mládeže v roce 1955, měl jsem tehdy v Severočeském muzeu v Liberci výstavu. Letos bych se chtěl zúčastnit krajské soutěže amatérských malířů seniorů, každý rok to pořádá liberecký klub seniorů.

Kreslení je vaším koníčkem, povolání jste ale měl úplně odlišné, když jste se vyučil frézařem.
Měl jsem docela zajímavý život. Mým velkým snem bylo stát se vojenským pilotem, a proto jsem dělal všechno pro to, abych se tam dostal. Při práci jsem si udělal večerní tzv. mistrovskou průmyslovku. A když jsem šel k vojenskému odvodu, projevil jsem zájem o letectví, a tak mi nabídli jít do odborné školy leteckých mechaniků v Liptovském Mikuláši. Jako osmnáctiletý jsem šel od odvodu rovnou tam, byl jsem šťastný, že jsem se tam dostal. Získal jsem tím další výuční list. Pak jsem deset let sloužil na letišti v Hradci Králové.

Pracoval jste tam tedy jako letecký mechanik? A co vysněné létání?
Potom jsem se dostal i k létání. Já byl u velitelské letky 10. letecké armády, měli jsme tam i bombardér a potřebovali střelce radistu. Tak jsem si udělal kurz a létal na tom dva roky. Ale pak mně to manželka zatrhla, protože kamarád se prořekl. Tehdy totiž byla v Polsku nějaké havárie při manévrech a můj další kamarád střelec tam tehdy zahynul. A manželka udělala hroznou „rotiku“, že tohle ne, a tak jsem toho musel nechat. To bylo v letech 19621969. Na tom letišti jsem pak ještě vystudoval po večerech strojní průmyslovku a roce 1968 maturoval. Strašně mě to bavilo a šlo mi to. A tak jsem se přihlásil na vysokou vojenskou školu do Brna. Tam jsem ale absolvoval jen jeden semestr a potom byl konec.

Přišla okupace vojsky Varšavské smlouvy…
V devětašedesátém, to byl ten nešťastný rok, kdy se dělaly prověrky poté, co nás „osvobodili“ Rusáci. Tenkrát nás skoro všechny při těch prověrkách vyházeli. Tak jsme šli do civilu, a to jsem nemohl dlouho brnknout o místo. Po dlouhém hledání jsem našel místo v ČKD v Hradci Králové a dělal jsem tam mistra na zkušebně lodních motorů. Jenže jsem si nesměl vydělat víc než 1600 korun. Byl jsem tam dva roky a jako jediný jsem za celou tu dobu nebral ani korunu odměny, ani prémie. Nesměl jsem mít nic navíc. A tak jsem se nakonec naštval a odešel.

Co bylo dál?
Dostal jsem se do jednoho stavebního družstva, která se v osmašedesátém zakládala, a v jednom tom družstvu byl můj kamarád a parta topenářů, instalatérů. Tak jsem k nim nastoupil, a protože jsem k tomu potřeboval kvalifikaci, poslal mě předseda družstva externě do učňovské školy do Nového Bydžova, kde jsem si udělal výuční list. Takže už jsem měl třetí. A pak jsem dost let dělal tu práci i různé melouchy.

Ale to vaše profesní cílová stanice také nebyla.
Chvilku jsem dělal na stavbách silnic a železnic, ale tam mě také hlídali a nemohl jsem dostat ani korunu navíc. Ale pak se se mnou spojil můj bývalý spolupracovník, který dělal ve Stráži pod Ralskem u uranu (současné Diamo). Říkal mi, ať jdu k nim, že se tam vůbec na původ nekouká. Tak jsem šel.

Jak se vám tam pracovalo?
Skutečně to tam bylo bezvadné. Nejdřív jsem pracoval jako provozní zámečník a postupně se vypracoval na vedoucího party a nakonec jsem tam dělal i mistra. Přišli s tím, že potřebují náhradu za důlní nakladač, který se nakupoval za valuty v západním Německu. A oni potřebovali naši náhradu. Protože jsem tam zaváděl různé novinky, jako třeba nástřik tvrdokovů kvůli opotřebení apod., přišel šéf konstrukce, jestli bych s nimi na tom nespolupracoval. A s inženýrem Holasem jsme spolu vymysleli a postavili nový a náš důlní nakladač, který nahradil ten kupovaný za devizy. Vyšlo to na třetinu ceny. Dost jsem na tom vydělal, protože nám to patentovali.

A jak dlouho nakladač sloužil?
Když končil uran, tak ty stroje, kterých jsme udělali šest, pokračovaly v práci. Dva se prodaly do vodních staveb, které budovaly vodní dílo Dlouhé Stráně. Tunel, který slouží k přečerpávání vody, pomáhaly razit moje stroje. Jeden z těch dalších prodali na Slovensko, jezdil jsem tam dělat servis.

Příběhy pamětníků z Libereckého kraje

Logo Libereckého kraje.V seriálu Příběhy pamětníků z Libereckého kraje každou druhou sobotu přinášíme osobní zážitky a příběhy lidí, kteří žijí kolem nás. Vyprávění našich babiček, dědečků, rodičů, známých i těch, kteří jsou už docela sami. Přesto mají vzpomínky, které by neměly zapadnout. Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete také na webových stránkách vašeho deníku. Projekt vznikl za podpory Libereckého kraje.

Autor: Blanka Daníčková

30.6.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Pomocní kuchaři 14 000 Kč Pomocní kuchaři. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč, mzda max. 16000 kč. Volných pracovních míst: 4. Poznámka: Pomocný kuchař/ka - znalost originální čínské kuchyně, znalost čínského jazyka výhodou., Zaměstnanecké výhody: stravování zdarma., Místo výkonu práce: Želivského č.p. 5050/2, Jablonec n.N., Kontakt telefonicky, nebo emailem v době od Po-Út, 10.00 - 12.00 hod.. Pracoviště: Jiu yuan s.r.o. - restaurace, Želivského, č.p. 5050, 466 05 Jablonec nad Nisou 5. Informace: Věra Ernestová, +420 603 847 629. Státní a veřejná správa - Státní a veřejná správa Úředník veřejné správy 23 720 Kč Referenti a vrchní referenti Vězeňské služby ČR Strážný, dozorce VS ČR. Požadované vzdělání: úsv. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 23720 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: Služební poměr příslušníka Vězeňské služby ČR, určeno pro muže., Nabízíme: Ošatné, dovolená 6 týdnů, kulturní, sportovní a sociální vyžití, zdravotní rehabilitační programy, stravování je dotováno ze sociálních výdajů, možnost dětské a rodinné rekreace, Požadujeme: bezúhonnost, fyzická a zdravotní způsobilost, Náborový příspěvek 100 000 Kč. Pracoviště: Vězeňská služba české republiky - věznice rýnovice, Belgická, č.p. 3765, 466 05 Jablonec nad Nisou 5. Informace: Václav Pytlík, +420 483 338 379. Stavebnictví - Stavebnictví Stavební a provozní elektrikáři 24 000 Kč Stavební a provozní elektrikáři Provozní elektrikář průmyslových instalací. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo působení: , * oblasti umístění kogeneračních jednotek Liberec a okolí, , Náplň práce:, * Servis kogeneračních jednotek na oblasti sever - Liberec. Jedná se o výjezdy na instalace za zákazníkem, servis a opravy elektrických zařízení spojených s provozem kogeneračních jednotek, opravy spalovacích motorů a periferií. Provádění pravidelného servisu v rozsahu uvedeném v dokumentaci., , Požadujeme: , * minimálně výuční list v oboru elektro, nejlépe silnoproud, * platná Vyhláška 50/78 Sb., minimálně § 5, * řidičský průkaz sk. B, * praxe v oboru výhodou , * manuální zručnost, * znalost práce na PC, * schopnost jednat se zákazníkem, * časovou flexibilitu, * spolehlivost, zodpovědnost a samostatnost, komunikativnost, * pozitivní a tvůrčí přístup k řešení úkolů, , Nabízíme: , * perspektivu ve stabilní a stále se rozvíjející firmě, * možnost seberealizace – odborný a profesní růst, * odpovídající platové ohodnocení, * vzdělávací kurzy, * firemní benefity (dovolená navíc, 3 dny zdravotního volna, finanční bonus za docházku bez absence…). Pracoviště: Tedom a.s. - provoz jablonec nad nisou, Belgická, č.p. 4685, 466 05 Jablonec nad Nisou 5. Informace: Zdeňka Malá, +420 953 311 003. Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 9 000 Kč Prodavači ostatního zboží v prodejnách. Požadované vzdělání: nižší střední. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 9000 kč, mzda max. 13000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Recepční, prodej v podnikové prodejně - spolehlivost, komunikativnost. Místo je vhodné pouze pro OZP., Životopisy zasílat na emai:info@gbbeads.cz. Pracoviště: G & b beads, s.r.o., Janovská, č.p. 132, 466 04 Jablonec nad Nisou 4. Informace: Zuzana Slámová, +420 483 317 929.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vedení města u pomníku

Jablonec si připomněl 17. listopad

Videosouhrn 16. listopadu 2018

Tisíceré ne Babišovi a jízda nejdelším železničním tunelem: zhlédněte videa dne

Na jablonecké radnici ocenili dárce krve

Jablonec n. N. – Dobrovolní dárci krve si v obřadní síni jablonecké radnice převzali stříbrné a zlaté medaile dr. Janského za 20 a 40 bezplatných odběrů a zlaté kříže za 120 a 160 odběrů. Dárce krve ocenil primátor Petr Beitl a také Petr Bartoň, ředitel územního odboru HZS LK v Jablonci.

Kapela Anarchia pomůže handicapované Petře k novému vozíku

Liberecký kraj /ROZHOVOR/ – I pořádně tvrdá muzika může pomáhat. Ukáže se to už tuto sobotu při libereckém koncertě turnovské kapely Anarchia. Výtěžek ze vstupného totiž pomůže handicapované ženě z České Lípy. „Chceme jí přispět na nový invalidní vozík. Starý už totiž dosloužil,“ říká frontman kapely Tadeáš Rock Vogel. Koncert se koná v sobotu 17. listopadu v libereckém Clubu R66.

Jizerskou 50 zahájí dětské závody

Bedřichov – Jen pár stovek metrů od startu do cíle budou muset zdolat nejmenší běžkaři na slavné Jizerské 50. Její program totiž již po dvacáté páté odstartují dětské závody.

Mladí judisté soutěžili v Turnově

Turnov – Závěrečného kola soutěže Samurajské katany se v turnovské hale Tělovýchovně sportovního klubu zúčastnilo 365 závodníků.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT