VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Ježek létal v bombardéru a pak mu patentovali důlní nakladač

Liberecký kraj – Přinášíme další díl nového seriálu Příběhy pamětníků z Libereckého kraje. Projekt vznikl za podpory Libereckého kraje. Další díl vyjde za dva týdny, opět v sobotním vydání Deníku. 

30.6.2018
SDÍLEJ:

Jiří Ježek, 76 let, Domov důchodců Marta Vratislavice nad Nisou.Foto: Deník / Blanka Daníčková

Celoživotní vášní 76letého Jiřího Ježka, rodáka ze Železného Brodu, je kreslení. Nikdy však nebylo jeho profesí, ale pouze koníčkem, který jej doprovází dosud, kdy žije v Domově důchodců Marta ve Vratislavicích nad Nisou. Pro ten nakreslil například kalendář na letošní rok, na malbách zachytil zdejší areál.

Kdy jste se ke kreslení dostal?
Malovat jsem začal jako desetiletý kluk. Když jsem vyšel základní školu, tak jsem se učil řemeslo frézaře ve Varnsdorfu a v té škole měli všelijaké kroužky. Chodil jsem do výtvarného, měli jsme šikovného pana učitele Červenku a jezdil nás učit i akademický malíř Šebestů z Liberce. On nás naučil takové ty základy, perspektivy, poměry ve tváři a různé zajímavosti. Když jsem se vyučil, pokračoval jsem v kreslení až dodneška. Dělám od portrétů až po krajiny.

Máte hodně pestrý výběr kreseb. Jak tvoříte třeba krajiny? Jezdíte na ta místa?
Pokud jsem mohl, tak jsem to jako kluk dělal v plenéru. V poslední době, protože jsem po těžkém úrazu páteře, dělám podle cestopisných filmů, které mám nahrané. Záběr, který se mi líbí, si zastavím na monitoru televize a podle toho kreslím.

Zajímavé. Co jste třeba podle filmu kreslil?
Například z Noci na Karlštejně Waldemara Matušku nebo Karlštejn. Také třeba Matterhorn, nejvyšší horu Aljašky, dva pohledy do kráteru Ngorongoro v Tanzánii, přírodu z Martiniku.

Měl jste někdy výstavu?
Ano, třeba dříve tady v domově. Vyhrál jsem také krajskou soutěž tvořivosti mládeže v roce 1955, měl jsem tehdy v Severočeském muzeu v Liberci výstavu. Letos bych se chtěl zúčastnit krajské soutěže amatérských malířů seniorů, každý rok to pořádá liberecký klub seniorů.

Kreslení je vaším koníčkem, povolání jste ale měl úplně odlišné, když jste se vyučil frézařem.
Měl jsem docela zajímavý život. Mým velkým snem bylo stát se vojenským pilotem, a proto jsem dělal všechno pro to, abych se tam dostal. Při práci jsem si udělal večerní tzv. mistrovskou průmyslovku. A když jsem šel k vojenskému odvodu, projevil jsem zájem o letectví, a tak mi nabídli jít do odborné školy leteckých mechaniků v Liptovském Mikuláši. Jako osmnáctiletý jsem šel od odvodu rovnou tam, byl jsem šťastný, že jsem se tam dostal. Získal jsem tím další výuční list. Pak jsem deset let sloužil na letišti v Hradci Králové.

Pracoval jste tam tedy jako letecký mechanik? A co vysněné létání?
Potom jsem se dostal i k létání. Já byl u velitelské letky 10. letecké armády, měli jsme tam i bombardér a potřebovali střelce radistu. Tak jsem si udělal kurz a létal na tom dva roky. Ale pak mně to manželka zatrhla, protože kamarád se prořekl. Tehdy totiž byla v Polsku nějaké havárie při manévrech a můj další kamarád střelec tam tehdy zahynul. A manželka udělala hroznou „rotiku“, že tohle ne, a tak jsem toho musel nechat. To bylo v letech 19621969. Na tom letišti jsem pak ještě vystudoval po večerech strojní průmyslovku a roce 1968 maturoval. Strašně mě to bavilo a šlo mi to. A tak jsem se přihlásil na vysokou vojenskou školu do Brna. Tam jsem ale absolvoval jen jeden semestr a potom byl konec.

Přišla okupace vojsky Varšavské smlouvy…
V devětašedesátém, to byl ten nešťastný rok, kdy se dělaly prověrky poté, co nás „osvobodili“ Rusáci. Tenkrát nás skoro všechny při těch prověrkách vyházeli. Tak jsme šli do civilu, a to jsem nemohl dlouho brnknout o místo. Po dlouhém hledání jsem našel místo v ČKD v Hradci Králové a dělal jsem tam mistra na zkušebně lodních motorů. Jenže jsem si nesměl vydělat víc než 1600 korun. Byl jsem tam dva roky a jako jediný jsem za celou tu dobu nebral ani korunu odměny, ani prémie. Nesměl jsem mít nic navíc. A tak jsem se nakonec naštval a odešel.

Co bylo dál?
Dostal jsem se do jednoho stavebního družstva, která se v osmašedesátém zakládala, a v jednom tom družstvu byl můj kamarád a parta topenářů, instalatérů. Tak jsem k nim nastoupil, a protože jsem k tomu potřeboval kvalifikaci, poslal mě předseda družstva externě do učňovské školy do Nového Bydžova, kde jsem si udělal výuční list. Takže už jsem měl třetí. A pak jsem dost let dělal tu práci i různé melouchy.

Ale to vaše profesní cílová stanice také nebyla.
Chvilku jsem dělal na stavbách silnic a železnic, ale tam mě také hlídali a nemohl jsem dostat ani korunu navíc. Ale pak se se mnou spojil můj bývalý spolupracovník, který dělal ve Stráži pod Ralskem u uranu (současné Diamo). Říkal mi, ať jdu k nim, že se tam vůbec na původ nekouká. Tak jsem šel.

Jak se vám tam pracovalo?
Skutečně to tam bylo bezvadné. Nejdřív jsem pracoval jako provozní zámečník a postupně se vypracoval na vedoucího party a nakonec jsem tam dělal i mistra. Přišli s tím, že potřebují náhradu za důlní nakladač, který se nakupoval za valuty v západním Německu. A oni potřebovali naši náhradu. Protože jsem tam zaváděl různé novinky, jako třeba nástřik tvrdokovů kvůli opotřebení apod., přišel šéf konstrukce, jestli bych s nimi na tom nespolupracoval. A s inženýrem Holasem jsme spolu vymysleli a postavili nový a náš důlní nakladač, který nahradil ten kupovaný za devizy. Vyšlo to na třetinu ceny. Dost jsem na tom vydělal, protože nám to patentovali.

A jak dlouho nakladač sloužil?
Když končil uran, tak ty stroje, kterých jsme udělali šest, pokračovaly v práci. Dva se prodaly do vodních staveb, které budovaly vodní dílo Dlouhé Stráně. Tunel, který slouží k přečerpávání vody, pomáhaly razit moje stroje. Jeden z těch dalších prodali na Slovensko, jezdil jsem tam dělat servis.

Příběhy pamětníků z Libereckého kraje

Logo Libereckého kraje.V seriálu Příběhy pamětníků z Libereckého kraje každou druhou sobotu přinášíme osobní zážitky a příběhy lidí, kteří žijí kolem nás. Vyprávění našich babiček, dědečků, rodičů, známých i těch, kteří jsou už docela sami. Přesto mají vzpomínky, které by neměly zapadnout. Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete také na webových stránkách vašeho deníku. Projekt vznikl za podpory Libereckého kraje.

Autor: Blanka Daníčková

30.6.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 20 000 Kč Všeobecní administrativní pracovníci administrativní pracovník/ce - referent/ka - fakturant/ka. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní náplň: , zpracování objednávek, zpracování faktur , komunikace se zákazníky emailem a telefonicky, nástupní mzda 20 000 Kč, po zk. době 23 000 Kč, Zaměstnanecké výhody: 4 týdny dovolené, HPP, zázemí stabilní firmy, skvělý kolektiv,, Hlásit se na e-mail: d.ferynova@pneupeterka.cz nebo telefonicky na tel. 774 674 729. Pracoviště: Pneu peterka s.r.o. - smržovka, Hlavní, č.p. 525, 468 51 Smržovka. Informace: Dana Ferynová, +420 774 674 729. Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 21 000 Kč Svářeči Svářeč. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč, mzda max. 24000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce:, "Svařování Al, Fe, Ti, "Zámečnické práce, , Požadujeme:, "Vyučení v oboru, nebo praxi, "Svářečský průkaz výhodou, "Manuální zručnost, samostatnost, , Nabízíme:, "Práci na HPP s možností na dobu neurčitou, "Odměny při pracovních i osobních výročích, "Stravenky v hodnotě 80,-/směna, "Založení a vedení účtu zdarma, "20 dní dovolené + 3 dny volna navíc, "Roční odměny, "Odměny za nulovou absenci. Pracoviště: Acl anodizing s. r. o., U Přehrady, č.p. 5206, 466 02 Jablonec nad Nisou 2. Informace: Kristýna Nuderová, +420 778 712 940. Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 20 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů). Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Kuchař/ka - pizzař + vaření balkánských jídel., Místo výkonu práce: Anenská č.p. 988/3, 466 01 Jablonec nad Nisou 1, Hlásit se telefonicky, nebo osobně v době od 11.00 do 15.00 hod.. Pracoviště: Franko & lukas, spol. s r.o., Anenská, č.p. 988, 466 01 Jablonec nad Nisou 1. Informace: Karaqi Luke, +420 721 903 411. Řemeslné práce - Řemeslné práce Klenotník, zlatník 20 000 Kč Klenotníci, zlatníci a šperkaři Voskař/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Voskař/ka - stříkání vosků při výrobě šperků, práce vsedě, v teple, v jednosměnném provozu 6-14,30 hodin, vhodné i pro škovné absolventy, vyučení v oboru zlatník nebo pasíř výhodou., Kontakt telefonicky, nebo emailem.. Pracoviště: 3dstyl s.r.o., Na Hranici, č.p. 469, 468 02 Rychnov u Jablonce n.Nis.. Informace: Hana Vrbová, +420 603 152 291.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jizerské hory

Vernisáž výstavy Zaostřeno na Jizerky představí nejlepší snímky Jizerských hor

Běhá celé Rádlo.
8

FOTO: Na pomoc dětem a postiženým vybrali 45 tisíc korun

Požár kulturního stánku a co všechno chybí Praze: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 19. až 21. září 2018.

Co s pozemkem v Kokoníně, kde měla stát čistička? Poradili i místní obyvatelé

Jablonec n. N. - Skoro deset let trval spor o to, zda v Kokoníně stavět, či nestavět čistírnu odpadních vod. I když splašky z mnoha objektů v městské části odtékaly do Mohelky, záměr výstavby čističky vedl až ke snahám Kokonína o odtržení od Jablonce. Dnes je vše jinak, už příští rok začnou práce na napojení kanalizace na čistírnu odpadních vod v Rychnově. Místo zamýšlené čističky tak zůstává u zdejších hal společnosti IMP prázdné místo. A město řeší, co s ním.

FOTO: To bude trhák! Natáčení velkofilmu začalo

Liberecký kraj – Ve středu v noci začal filmový štáb s natáčením scén pro americký velkofilm. Už první večer přilákal davy zvědavců.

Bolí to, hlesl jablonecký smolař Holeš. Je to hořká pilulka, přiznal Rada

Jablonec n. N. – Až do devadesáté minuty živili naději na historický úspěch. Pak ale přišel hloupý faul, penalta, gól - a prohra.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT