Světlo je v noci všude a tmy ubývá. Možná bude v budoucnu přirozené chránit tmu podobně jako živou přírodu. V Jizerských horách už to začalo – byla zde vyhlášena první přeshraniční oblast tmy na světě. V těch nejlepších nocích je odtud vidět až dva tisíce hvězd – oproti dvěma desítkám, které jsou viditelné z města.

Z Jizerky k jiným galaxiím

Pojďme navštívit samé srdce Jizerských hor, osadu Jizerka, v noci. Upoutá nás neobvyklé množství hvězd na obloze i výrazná Mléčná dráha přes celou oblohu. Astronomové uvádějí, že zatímco ve městě na obloze uvidíte maximálně dvě desítky hvězd a na okraji města možná i dvě stě, pak v Jizerské oblasti tmavé oblohy to za nejlepší noci mohou být až dva tisíce hvězd.

Nejsou to však jen hvězdy, co upoutá oko astronoma. Již malým dalekohledem lze spatřit zajímavé objekty vzdáleného vesmíru, jako jsou mlhoviny, hvězdokupy a galaxie, které jsou až na výjimky z města prakticky nepozorovatelné a nezajímavé.

Na tmavé obloze se tyto objekty začínají objevovat v celé své kráse a až na to, že je oko vnímá černobíle, nabývají rozsahu a struktur známých jinak jen z fotografií. Za velkou tmu vděčí Jizerka své odlehlé poloze a okolním hřebenům. Na severu Čech je to vůbec nejtmavší lokalita, s níž mohou na dálku soupeřit jen okolní horské oblasti.

V zimním období, kdy provozovatelé sjezdovek svítí celou noc, a mění ji tak v den, je pak obloha v Jizerkách dokonce „lepší”, než na hřebenech Krkonoš.

Přírodní obloha, bez vlivu světelného znečištění, se v civilizované Evropě nenalézá, nejblíže k ní mají některá místa v Alpách a Karpatech. Hranice ČR a Jizerské hory vůbec jsou pořád na mapě Evropy spíše tím lepším, co tu pro nás ze tmy zbylo.

Jizerská oblast tmavé oblohy byla oficiálně vyhlášená v listopadu 2009 v rámci Mezinárodního roku astronomie. Území o rozloze 75 km2 se nalézá na české straně od Jizerky po Smrk, a na polské straně zahrnuje údolí Jizery, lemované nejvyššími vrcholy Jizerských hor.

Myšlenka propagovat tmu v Jizerkách pochází od polských astronomů, ale vzápětí se k ní přidali také Česká astronomická společnost a místní astronomové.

I když by se mohlo zdát, že tma zajímá jen hvězdáře, projekt si nakonec vzali za svůj jak ochránci přírody (CHKO Jizerské hory), tak lesníci na obou stranách hranice. Stále četnější výzkumy totiž prokazují, že nedostatek tmy škodí všemu živému, a to nejen proto, že nabourává přirozené biorytmy.

Nemusíte vypínat reflektory aut…

Co jsou to vlastně rezervace tmy? Z názvu vyplývá, že jde o místa, kde nad hlavou uvidíme krásu noční oblohy, jen minimálně zasaženou lidskou činností.

Mohlo by se zdát, že takových míst je spousta – laik často řekne, že na chatě má tmu, ale není to pravda. I sem zasahují svým světlem velké aglomerace, které dokáží svítit i na desítky kilometrů daleko.

U nás takto ozařuje oblohu například Praha a dále Mladá Boleslav a Jablonec s Libercem… Protože účel „rezervací tmy” je v první řadě propagační, zakládají se tyto oblasti především v severní Americe a Evropě. Tedy na kontinentech, kde už – kromě pouští v USA – přirozeně tmavou oblohu nenajdeme.

Podobných rezervací se dá ve světě napočítat kolem dvaceti, nejvíce v Kanadě a v USA, dále v Maďarsku nebo ve Skotsku a čerstvě také v Jizerských horách. Tyto oblasti pouze rozšiřují působnost ochrany přírody i na noční životní prostředí, nemusíte se tedy obávat, že byste tu v noci nesměli vůbec svítit – žádná taková omezení v rezervacích tmy prostě neplatí.

Celý článek pod názvem Tma jako ohrožený druh můžete číst v jarním vydání časopisu Véčko – Vesele i Vážně o Libereckém kraji, které právě vychází!

(Gambec Martin)