Jablonec se může pochlubit hned několika stavbami, které buď přímo nesou funkcionalistický rukopis nebo jeho znaky. Jmenovat můžeme jabloneckou radnici, Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, v blízkosti přehrady stojící Háskovu vilu a zapomenout nesmíme ani na Schmelowského vilu.

Do popředí zájmu některých zastupitelů se ovšem dostala hlavně Kantorova vila, která stojí na rušné křižovatce ulic Palackého a U přehrady. Ta je v současnosti na prodej a vyvstala otázka, zda by ji město nemohlo koupit a využít naplno jejího potenciálu, zejména pro turismus.

V tuto chvíli se však pracuje čistě v hypotetické rovině a vše bude záležet na vůli zastupitelů i na návrhu konceptu využití této budovy. „S tímto námětem za mnou přišel zastupitel Zeman. Tato vila je dnes v nabídce realitní kanceláře. Myslím si, že je to pro město projekt hodný zřetele, protože právě architektura je věcí za kterou se hodně cestuje. Já sám jsem byl svědkem, když jsem komunikoval s návštěvami například z belgického Ronse, že lidé reagují na tyto věci a znají projektanty," vysvětlil jablonecký primátor Petr Beitl.

Jak vilu využít?

Podle Beitla je to nyní otázkou rozpočtu, ceny a dalších priorit, zda se do toho pustit. Zároveň také vyzval i ostatní zastupitele, aby se do diskuze zapojili. „Pokud by se to myslelo vážně, nejde zdaleka jen o nákup. Museli bychom vilu zrekonstruovat v původním duchu, což je podle mne minimálně o řád vyšší suma než samotný nákup," dodal Beitl. Vedoucí představitel Jablonce se byl v interiéru vily také podívat.

Interiér vily byl také značným způsobem přestavěn. Ve druhé polovině 20. století se do vnitřních prostor budovy zasáhlo nejvíce. Vila totiž byla přestavěna na bytový dům. Patro, kde byly dříve soukromé prostory rodiny, bylo změněno a z původního vybavení se zde zachoval pouze zlomek. Rovněž podkroví bylo zcela přestavěno. „Sám se Kantorovou vilou intenzivně zabývám. Je to skutečně velký úkol, bylo také osloveno několik velkých subjektů," řekl zastupitel Jan Zeman.

Velkou výhodou při případném odkupu je i to, že je dochována kompletní dokumentace. Vnitřní prostory by se tak mohly navrátit do původní podoby. „Je to rozhodně jedna z nejvýznamnějších vil v Jablonci. Rozhodně by to byl tahák pro veřejnost," myslí si Zeman. Ten upozornil také na strategickou polohu Kantorovy vily a možnosti případného vybudování naučné stezky. Vhodnou inspirací pro Jablonec přitom může být brněnská vila Tugendhat.

„Alfréd Kantor byl primářem Jablonecké nemocnice, měl dva syny, kteří padli na ruské frontě a to ho rozhořčilo tak, že se z Jablonce odstěhoval. Vila je sama o sobě vynikající a ukazuje způsob tehdejšího života. Čelní strana je ta, kde jsou bývalé kuchyně, spižírny a žilo se vlastně do dvora," zavzpomínal další zastupitel Václav Vostřák.

Lidé, kteří seděli vzadu na terase, měli tehdy nádhernou zahradu s úžasným výhledem. Sám současnou zahradu označil za zpustlou prérii stejně jako plot kolem domu. „Není to to, co to bývalo a už to asi nikdy nebude. Je jasné, že nikdo nechce památkově chráněný objekt, kde na nic se nesmí sáhnout a nic vyměnit," dodal Vostřák.

Za vyjmenování současných problému mu ostatně poděkoval i sám primátor, který si je vědom úskalí. Nicméně opět zmínil úspěch vily Tugendhat, o niž je takový zájem, že na prohlídku je potřeba se objednat už několik týdnů dopředu. Proto Petr Beitl už na začátku mluvil o vysoké částce na rekonstrukci po případném nákupu. „Samotný styl tohoto domu je unikátní. Když stojíte uvnitř a vidíte, jak jej autor řešil, jako například průchody a vstupy do místností, je to jedinečné," podělil se o své pocity z prohlídky domu jablonecký primátor.

Exteriér vily působí velmi jednoduše a neutrálně. Nejvýraznějším prvkem je vstup s travertinovým obkladem a prosklenými dveřmi s mříží. Vila je čtyřpodlažní s krychlovým tvarem. Jde o jednu ze tří významných jabloneckých vil dokončených ve 30. letech minulého století.