Pokoje pospojované drobnými schůdky, různě vysoké stropy, množství až rafinovaně vestavěných skříní a dalších odkládacích ploch. Pracovní stěna s ústředním stolem, který lze po vytažení madel rozložit na dvojnásobnou hloubku. Mramorové obložení, masivní dřevěné dveře, radiátor zabudovaný v krbu. Kantorova vila je fenomén a teď ji čeká nákladná proměna.

I když vnitřní dispozice pocuchala v minulém století výstavba centrálního schodiště, na člověka většina místností dýchne atmosférou luxusu a někdejší slávou. Ta se má v následujících letech vrátit. Tak, aby ji mohl zažít každý obyvatel a návštěvník Jablonce. Zasloužit se o to má jablonecká radnice, která velkorysou budovu v roce 2017 koupila za 8,1 milionu korun od soukromého vlastníka.

Město tak získalo do svého vlastnictví objekt, který by podobně jako vila Tugendhat v Brně nebo Müllerova vila v Praze mohl sloužit pro kulturní, společenské a reprezentační účely. Rekonstrukce počítá s finanční náročností ve velkorysém rozptylu 40 až 60 milionů korun.

Jablončtí strážníci mají nové skútry, chtějí využívat i záznamy z dronu.
Jablonec pod dohledem dronu. Strážníci ho chtějí do konce roku i s termokamerou

Radnice už vyhlásila architektonickou soutěž, zájemci se mohou hlásit do 20. listopadu letošního roku. Soutěž je koncipována jako užší, to znamená, že porota vybere na základě předložených portfolií maximálně pět týmů ke zpracování soutěžního návrhu. „Důvodem pro volbu užší soutěže jsou nároky na zpracovatelský tým a komplexnost tématu, které sahá od návrhu libreta expozice přes její výtvarné zpracování až po vlastní architekturu a návrh zahrady,“ vysvětlil náměstek primátora Jakub Chuchlík.

Radnice chce, aby dům nebyl jen muzeem, ale aby doslova žil. „Vila by měla vyprávět. Historii rodiny Kantorových, která zde bydlela, příběh architekta Heinricha Kulky i příběh samotného města,“ doplnil Chuchlík.

Výtah bude větší

Středem vily dnes vede centrální schodiště, které bylo do objektu nešetrně postaveno za socialismu. Tím se zásadně změnily vnitřní dispozice domu. Vila totiž nemá klasická patra, jak je známe dnes, podlaží mají několik úrovní podlah. „Není to nevratné, vybourání schodiště patří mezi požadavky na architekty,“ sdělil Chuchlík.

To ale není přívětivé pro návštěvníky s handicapem, a tak radnice počítá i s výtahem. „Historicky tady byl, na dnešní poměry ale příliš malý a úzký. Bude muset být navržený tak, aby odpovídal dnešním standardům,“ vysvětlil Chuchlík.

Z výroby vánočních ozdob.
Ladovy Vánoce či Krakonošova hvězda. Vánoční ozdoby čerpají z tradic i pohádky

Do domu se vcházelo z Palackého ulice. Hned za vchodovými dveřmi byla šatna neboli převlékárna, ze které se poté směřovalo do bytu. Zbytek přízemí sloužil jako ordinace majitele vily lékaře Alfréda Kantora, byl tu i pokoj řidiče, garáž a další zázemí domu. První patro sloužilo k dennímu životu rodiny, druhé pak jako ložnice. V nejvyšším patře bylo další zázemí domu s prádelnou, terasa pak sloužila především jako sušárna.

Právě poslední patro by podle představ radnice mělo sloužit jako výukové centrum, možné je i zázemí pro studenty architektury. „Vila by mohla být smyslově propojena s Domem manželů Scheybalových, bývalou farou a dnes informačním střediskem a galerií. Fara by měla turistům představit hlubší historii města, vila pak novodobější dějiny a architekturu,“ vysvětlila náměstkyně primátora pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Devadesát let od postavení

Jablonecký lékař Alfréd Kantor si nechal zpracovat projekt své rodinné vily od architekta Heinricha Kulky, žáka a spolupracovníka světoznámého architekta Adolfa Loose. Postavena byla v letech 1933 až 1934. Vila stojí na rušné křižovatce ulic Palackého a U Přehrady a silně připomíná slavnou Müllerovu vilu v Praze. Je čtyřpodlažní, výrazně krychlové hmoty jsou prolomeny nepravidelným rastrem oken.

Nejvýraznějším prvkem bíle omítaných fasád je vstup s travertinovým obkladem a prosklenými dveřmi s mříží. V polozapuštěném suterénu byla privátní ordinace dr. Kantora. Rodina musela po válce svou vilu opustit a odstěhovala se do Německa. V druhé polovině 20. století byla Kantorova vila přestavěna na bytový dům, což znamenalo stavební zásah.

Architekt HEINRICH KULKA (29. března 1900, Litovel – 7. května 1971, Auckland, Nový Zéland)

Student ideologa a průkopníka moderního stylu Adolfa Loose. Architekt, klíčový v hnutí modernismu, a obzvláště ve vývoji středoevropského architektonického stylu Raumplan mezi lety 1919 a 1938. Mezi jeho další práce patří mnoho bytů, vil, domů a obchodů v Německu, Československu či Rumunsku. Po emigraci na Nový Zéland se stal hlavním architektem společnosti Fletcher Construction.

Povdní majitel ALFRÉD KANTOR (9. června 1895 v Horní Životici u Horního Benešova na Bruntálsku - 1949, Německo)

Chirurg jablonecké nemocnice německého původu. Ve vile bydlela Kantorova rodina do roku 1945. V roce 1946 byl Alfréd Kantor internován ve sběrných táborech Rychnov a Rýnovice, kde působil jako táborový lékař, ale na počátku roku 1947 přišel z ONV příkaz jej z odsunu propustit. Už v roce 1948 však požádal o dobrovolné vysídlení. Kantorovi tak svůj dům opustili natrvalo. Alfréd Kantor zemřel v roce 1949, jeho žena Karolína v roce 1984.