Státní veterinární správa vyhlásila již 14. srpna mimořádná veterinární opatření, kterými se všem chovatelům skotu, koz a ovcí nařizuje povinné nouzové očkování proti viru katarální horečky ovcí.

„Nařízení se týká opravdu všech chovatelů, to znamená i lidí, kteří mají doma například jednu kozu,“ upřesnil Václav Švihel, ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat KVS Liberec.

Očkována musí být všechna zvířata ve stáří nad tři měsíce. První fáze vakcinace končí 14. září. Po třech týdnech se musí kusy přeočkovat.

Katarální horečku roznáší hmyz, který se dříve na území České republiky nevyskytoval. „Ze zvířete na zvíře se jinak nepřenáší. Katarální horečka je na člověka nepřenosná. Zdraví nebezpečná není ani konzumace masa z nakažených kusů,“ uvedl Miroslav Peršín, veterinární lékař.

Podle jeho slov se jedná o komplikovanou chorobu s možností mnoha průběhů. „Onemocnění může končit i smrtí kusu, ale ve většině případů se onemocnění vyléčí přirozenou cestou,“ upřesnil MVDr. Peršín.

I to však chovatelům přináší problémy. „Nemoc ovlivňuje užitkovost i plodnost. Výjimkou není ani úplná sterilita,“ uvedl Josef Pulíček, majitel kozí farmy z Pěnčína. Chovatel katarální horečku pozná podle zmodrání čenichu a jazyka infikovaného zvířete.

Při katastrofickém scénáři průběhu infekce může za oběť katarální horečky padnout až dvacet procent zvířat. „A my známe v Libereckém kraji chovy s počty čtyřiceti pěti tisíců kusů skotu a patnácti tisíců ovcí a koz, které musíme oočkovat. Stavy známých zvířat v průběhu vakcinace zcela jistě narostou,“ doplnil Václav Švihel.

Správa ví, že mnoho drobných chovatelů nemá svá zvířata zaevidována. „To vnímáme jako problém. Většinou se o nich dozvídáme náhodně my nebo místní veterináři. Aby byla vakcinace co nejúspěšnější, potřebujeme oočkovat pokud možno všechen skot, ovce i kozy,“ doplnil Václav Švihel.
Proto KVS rozeslala dopisy na obecní úřady, které informaci vyvěšují na úředních deskách. „Apelujeme na úředníky, aby obyvatele informovali i aktivně,“ dodal Švihel.

Chovatelům zvířat, kteří nepochopí výjimečnost situace a povinnost vyplývající z mimořádných veterinárních opatření a budou odhaleni, hrozí pokuty. „Účinnou ochranu lze dosáhnout pouze plošným přeočkováním. Pokud chovatel nesplní vyplývající povinnosti, je nutné ho sankcionovat podle veterinárního zákona. A to jistě nikdo nechce,“ apeluje Josef Král, ředitel KVS pro Liberecký kraj na chovatele, kteří by se vakcinaci zvířat chtěli vyhnout.

Chovatelé, byť jediného kusu ohrožených zvířat, nezaplatí za povinné očkování ani korunu. Vakcinace proti katarální horečce je zcela hrazena ze zdrojů Evropské unie a ministerstva zemědělství. „Suma je mezi tyto instituce rozložena půl na půl. Do budoucna je ale nutné počítat i s variantou zpoplatnění očkování,“ uvedl Václav Švihel z Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj.

Ochranné pásmo zasahuje bezmála celé území Čech, mimo něj jsou zvláště moravské regiony. „Ochranné pásmo přestane platit až budou přeočkována všechna zvířata. Průběh očkování je prozatím slibný, počty ošetřených zvířat na Liberecku počítáme již na tisíce,“ dodal Václav Švihel.

Krajská správa může na základě písemné žádosti chovatele po posouzení rizik povolit ve výjimečných případech výjimku z nařízeného nouzového očkování, která spočívá v odložení termínu první vakcinace. Nejzazší termín vakcinace je dán do 15. listopadu letošního roku.

Jeden z největších chovatelů koz na Liberecku, kozí farma na Pěnčíně, očekává veterináře již v sobotu. „Jsme rádi, že stát rychle zasáhl ještě před vypuknutím nemoci,“ konstatoval Josef Pulíček, majitel farmy.

„Jedná se o jedinečnou akci, ve svém rozsahu největší po roce 1989. Vakcinace je jedinou účinnou obranou proti katarální horečce,“ přiblížil Josef Král rozsah a dopad vakcinace.

První případ sérotypu 8, proti kterému se nyní vakcinuje, byl u ovcí potvrzen 18. srpna 2006 v Nizozemí. A během tohoto roku bylo onemocnění zjištěno v Belgii, Bulharsku, Francii, Nizozemí a Lucembursku. V následujícím roce byl první výskyt katarální horečky ovcí zaznamenán v Belgii. Šíření pokračovalo. Výskyt potvrdila Francie a Nizozemsko. V srpnu se pak nákaza rozšířila do Lucemburska, Německa a Dánska. Nákaza postupovala od Západu na Východ.

Nová ohniska začala ovlivňovat i situaci v Čechách, neboť vyhlašovaná ochranná pásma okolo ohnisek v Německu zasahovala i na území naší republiky.
„V září loňského roku se potvrdil výskyt onemocnění i v nejzápadnější části Čech. Poslední případ byl u nás zaznamenán na stejném území na počátku roku letošního,“ uvedl Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.