Dát si láhev piva, skleničku vína či Jacka s ledem na spláchnutí starostí všedního dne. A pokud jedna nestačí, tak celý rituál zopakovat. Poznáváte se? Otestovat si svůj vztah k alkoholu umožňuje kampaň Suchej únor. Podle statistiky se totiž přes milion Čechů pohybuje za hranou rizikového pití.

Novinkou devátého ročníku akce je kniha Suchej únor, která na 416 pečlivě vydestilovaných stranách představuje alkohol ve všech jeho společenských rolích. „Kniha z nás abstinenty neudělá, není to ani jejím cílem. Má být lidem především inspirací k příjemné sebereflexi a můžeme se díky ní ledacos dozvědět. Nejen o alkoproblematice, ale hlavně o sobě,“ řekl ředitel neziskové organizace Suchej únor Petr Freimann.

Kampaň bude letos na sociálních sítích spojovat hashtag #insuchoveritas a registrovaní účastníci se mohou kromě Suché knihy opět těšit i na uzavřenou skupinu na Facebooku, kde mohou sdílet své zážitky, podporovat se a inspirovat. Knihu doplňuje 110 originálních ilustrací, citátů a spousta interaktivního obsahu stejně jako soutěž o nejlepší nealko drink. „Podle mě má smysl odepřít si občas to, co nám chutná. Navíc víme, že náš vztah k alkoholu je v porovnání s mnoha ostatními zeměmi až nezdravě pozitivní. Často máme ale tendenci se tvářit, že se nás to netýká,“ podotkl liberecký hudebník Lipo, vlastním jménem Jonáš Červinka. Ten si rád při jídle vychutná dobré pivo či víno a sám viděl pár příběhů, kdy se z rituálu stala závislost.

Suchej únor

Zdroj: Youtube

Třetím rokem je ambasadorem projektu Lukáš Vácha, který působil ve Slovanu Liberec. „U nás je alkohol vnímán jako potřeba, samozřejmost. Kampaň ukazuje jeho pravou tvář. Jako profesionální sportovec to beru tak, že se neslučuje s mým povoláním. Mám rád sice pivo, ale s mírou a při vhodných příležitostech,“ podotkl. Mezi „sušiči“ jsou další desítky známých osobností. Letos se zapojili například Roman Vojtek, Terezie Kovalová, Jiří Procházka, Berenika Kohoutová, Václav Noid Bárta, Adéla Elbel, David Kraus, Adam Mišík nebo Daniela Písařovicová.

Letošní ročník probíhá v rámci protipandemických opatření, které mají na spotřebu alkoholu významný vliv. Podle dostupných studií se zdá, že u umírněných konzumentů má karanténa na spotřebu alkoholu spíše pozitivní dopad ve smyslu snížení spotřeby. U lidí, kteří se pohybují v kategorii rizikového a problémového pití, má pandemie dopad zcela opačný. „Může jít o dopady sociální izolace, úbytku vnějších podnětů a možností seberealizace nebo třeba hůře dostupné péče o duševní zdraví i celková úzkost z pandemie,“ dodal Petr Freimann.

I podle odborného ředitele a lékaře Davida Adamečka z centra ambulantních služeb Advaita může karanténa a nouzový stav vést k opětovnému propadnutí závislosti. „Naši klienti uvádějí samotu a pocit osamocení jako stavy velmi rizikové ve vztahu k recidivě závislostního chování. Vybavuji si příklady, kdy období úspěšné abstinence přerušila třeba nutnost zůstat doma a opustit obvyklé aktivity kvůli pracovní neschopnosti. Určitá skupina lidí má větší sklony k úzkosti, která se nyní přirozeně zvyšuje. Člověk pak snadno uvízne v pasti tím, že úzkost rozpouští alkoholem, přičemž pití následně úzkost zvýší,“ zdůraznil.

Obecně se zdá, že jsou nadměrným pitím nyní více ohrožené ženy, které i za normálních okolností tradičně více popíjejí doma, kde nyní tráví ještě více času než před pandemií, navíc značně zatížené stresem z pracovních povinností, běžné péče o domácnost a domácí výuky dětí. Podle Michaely Duffkové, autorky blogu Zápisník alkoholičky, nahrává tendenci hledat řešení svých problémů na dně skleničky velká uspěchanost, tlak okolí, ale především pak tlak, který na sebe často vyvíjíme sami. „Na komunikaci si neuděláme čas, nenosí se to. Očekává se, že pojedeme jako stroje, bez emocí, s neomezenou kapacitou, jak fyzickou, tak psychickou. To prostě z dlouhodobého hlediska nejde. A právě předmět závislosti se stává snadným únikem, berličkou,“ vysvětlila.