Podle libereckého knihkupce Martina Fryče je to v době, kdy nouzový stav uzavřel až na výjimky obchody, jedna z mála cest, jak překonat krizi.
„Tržby nám klesly hrubým odhadem až na pětinu. Nejhorší byl první týden, teď se to malinko zlepšilo,“ říká knihkupec. Kromě klasického obchodu totiž provozuje i e-shop. A ke knihám na objednávku po internetu teď přidal dvakrát týdně i vlastní rozvoz po Liberecku a Frýdlantsku. „Kniha je v dnešní době určitá forma psychické podpory. Zvláště v době, kdy karanténa doma uzavřela celé rodiny. Zrovna nedávno jsme do jedné na Frýdlantsku vezli zásilku asi dvaceti knížek,“ popisuje na konkrétním příkladu.
Přestože má knihkupectví zavřeno, pro zákazníky s dodržením všech nařízení funguje nejen na kolech. „Nabádáme hlavně starší lidi, aby se nebáli zavolat, že jim s výběrem i dodávkou poradíme. Jsme si vědomi, že ne každý nakupuje přes internet,“ vybízí knihkupec a dodává, že pro e-shop funguje i výdejní okénko. I tak ale neví, jak dlouho budou moci takto improvizovat.
Není jediný. Uzavření prodeje dopadá fatálně i na další knihkupectví, hlavně na ta nejmenší. „Příjmy jsou teď prakticky na nule, ale náklady, tedy nájem a jeden a půl úvazku, plus další nutné výdaje představují i teď kolem 50 tisíc měsíčně. Knihy nejsou právě komoditou, kde si můžete vytvořit větší rezervu,“ říká Vladimír Opatrný z knihkupectví v centru Jablonce nad Nisou.
Jen za posledních pět let podle něj padlo na 130 malých knihkupectví. „A to se stalo v době prosperity. Myslím, že současnou situaci můžeme přežít spíš v řádu týdnů než měsíců,“ varuje.
Stejně jako jeho liberecký kolega doufá, že se knihkupectví podaří otevřít v první vlně uvolňování všech nutných opatření, která souvisejí s pandemií koronaviru. Zájem na tom mají i nakladatelství, pro něž jsou kamenná knihkupectví klíčová. Podle Václava Kadlece, ředitele jednoho z největších českých nakladatelství Albatros Media, totiž tvoří internetový prodej jen asi 20 procent tržeb. O zbývajících 80 se zavřením obchodů nevratně přicházejí.
„Knihkupectví nemohou čekat na poslední vlnu uvolňování restrikcí, ale musí být součástí vlny první, jinak hrozí jejich nenávratný konec,“ upozorňuje Kadlec v otevřeném dopise.
Současný stav dopadá na velká, stejně jako malá nakladatelství. „Vnímám to jako obrovský problém, protože knihy dáváme do prodeje formou komisního prodeje. Pokud nebudou mít knihkupci tržby, nebudou nám moci zaplatit. Přitom jsme to my, kdo neseme celou tíhu nákladů,“ připomíná Květa Vinklátová z nakladatelství 555 v Liberci. Náklady na vydání jediného titulu se přitom podle ní pohybují od sta tisíc do půl milionu korun. „U těch nejvýpravnějších publikací může jít o ještě vyšší částky,“ líčí nakladatelka.
Zdá se ale, že velké knižní e-shopy nouzi o zákazníky nemají. „Objednali jsme knihy pro každého člena rodiny plus několik učebnic pro domácí vzdělávání. Přestože se jednalo o velký e-shop, tak zásilka dorazila až za 10 dní. Jindy to trvá tři dny. Z toho usuzuji, že některé knižní e-shopy jsou zahlcené,“ zmiňuje čtenář Michal Dvořák.
O tom, kdy se knihkupectví otevřou, lze zatím jen spekulovat. Knihkupci však doufají, že se knížky nestanou „zbytným zbožím“ a že z našeho zorného pole jen tak nezmizí. „Knížka je víc než zboží. Je to jedna z nejužitečnějších věcí, která nás může potěšit a zároveň zaměstnat hlavu. Věc trvalé hodnoty, která má jednu důležitou vlastnost – nutí nás k přemýšlení a k tomu vytvořit si vlastní názor. Věřím, že lidé se nespokojí jen s hltáním zpráv a příběhů na internetu,“ apeluje knihkupec Opatrný a dodává: „Lidé možná nebudou mít na dovolené a další věci, o to víc bude ale potřeba dělat si malé radosti.“
Za pravdu mu dávají i sami čtenáři. „Naštěstí jsem si ještě před vyhlášením karantény stihl udělat knižní zásoby. Až dojdou, plánuji se pustit do odložených knih a dát příběhům druhou šanci. Knihy pro mě představují únik ze všedního života a rozptýlení v současné situaci,“ dokládá Jiří z Liberce. A ekonom Tomáš Sedláček k tomu v televizním Focusu dodal:
„Nejlépe je číst knihu hřbetem nahoru. To je totiž čas, kdy o tom přemýšlíte.“
