Z jedné strany chrání, z druhé hojí. Tak by se velmi zjednodušeně dal popsat koncept nanovlákenné náplasti, kterou vyvinula studentka liberecké univerzity ve spolupráci s Chirurgickou klinikou a Biomedicínským centrem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Novinka by měla výrazně snížit riziko pooperačních komplikací při operaci tlustého střeva. „Při odstranění části tlustého střeva se nedá stoprocentně zabránit úniku části obsahu do dutiny břišní, což může způsobit zánět pobřišnice a v ojedinělých případech dokonce smrt. Nejedná se o velké procento, ale nebezpečí tu je. Hledali jsme proto vědecký tým, který by pomohl tento problém řešit,“ vysvětlil docent Václav Liška z Biomedicínského centra v Plzni.

LÉKAŘI SI VYBRALI LIBEREC 

Odezvu našli lékaři z plzeňského pracoviště, které se specializuje na jaterní a střevní chirurgii, v týmu profesora Davida Lukáše na Technické univerzitě v Liberci. Ta se už léta využitím nanotechnologií v medicíně a tkáňovým inženýrstvím zabývá.

Z jedné strany chrání, z druhé hojí. Tak by se velmi zjednodušeně dal popsat koncept nanovlákenné náplasti, kterou vyvinula studentka liberecké univerzity.Nápadu se v rámci své diplomové práce ujala studentka mezioborových studií Markéta Klíčová, která pod odborným vedením doktorky Jany Horákové vyvinula zcela novou koncepci. „Na trhu jsou materiály, které tento problém řeší, ale žádný z nich úniku obsahu střev do těla spolehlivě nezabrání. Naše dvouvrstvá náplast tu ambici má,” vysvětlila studentka, která se svým konceptem dokonce zvítězila v národním kole soutěže mladých vědců.

Unikátní řešení podle ní spočívá v kombinaci dvou materiálů. „Zatímco vrchní vrstva střevo obalí jakousi ochrannou vrstvou, která zamezí úniku obsahu střeva do dutiny břišní, spodní vrstva přilne k ráně, kryje ji a usnadňuje hojení,“ vysvětlila studentka.

„Nanovlákenné materiály mají podobnou strukturu jako mezibuněčná hmota, která je rovněž plná nanovláken. Zdá se, že naše náplasti tak pomáhají k intenzivnímu hojení,“ doplnil profesor Lukáš. Další vlastností novinky je to, že až coby pojistka proti průniku obsahu střeva doslouží, tělo ji dokáže samo vstřebat.

Podle docenta Václava Lišky jde o mimořádně významný krok. „Je to zcela nová, ve světě ojedinělá koncepce, která se může stát významným pomocníkem při prevenci pooperačních komplikací,“ zhodnotil lékař. Podle něj by se novinka mohla ujmout nejen při zmíněné resekci střev, ale i při dalších zákrocích v oblasti břicha. „Například při operaci tenkého střeva, žlučovodů nebo žaludku,“ vyjmenoval lékař, podle kterého je spolupráce s libereckými vědci příkladná.

Zavedení novinky do praxe ale nebude ze dne na den. Zatím se náplast testuje na zvířatech. Teprve pak budou následovat klinické testy a ke slovu přijde i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který může dát „nanonáplasti“ z liberecké univerzity zelenou.

JEJÍ OBJEV ZHODNOTÍ VĚDECKÁ ŠPIČKA

Už teď ale Markéta Klíčová se svým konceptem bodovala v národním kole soutěže Falling Walls Lab, která dává prostor nápadům, jež mohou změnit svět. V listopadu bude cenu obhajovat na celosvětovém finále v Berlíně. Zúčastní se i světové konference Falling Walls, kam směřují vědecké špičky včetně držitelů Nobelovy ceny. Letos to bude například americký fyzikální chemik W. E. Moerner. „Nesmírně mě to těší, protože je to zároveň poděkování celému vědeckému týmu docenta Lukáše a zároveň ta nejlepší vizitka Technické univerzity,“ shrnula ocenění studentka.

Z jedné strany chrání, z druhé hojí. Tak by se velmi zjednodušeně dal popsat koncept nanovlákenné náplasti, kterou vyvinula studentka liberecké univerzity.Ve zdejší laboratoři tkáňového inženýrství by chtěla pokračovat i v dalším výzkumu. „Jako malá jsem chtěla být buď kosmonautkou, nebo lékařkou. S tou kosmonautikou to nevyšlo, ale protože mám blízko k technice, rozhodla jsem se skloubit ji s druhým oborem, který mě přitahoval, s medicínou, a to právě v oblasti biomedicíny a tkáňového inženýrství,“ popsala svou cestu za vědou.

Za klíčovou roli svého prvního úspěchu považuje právě výzvu docenta Václava Lišky z plzeňského pracoviště. „Jsem ráda, že oslovil právě naši univerzitu, tým profesora Lukáše a doktorky Horákové, a že jsem se toho úkolu mohla zhostit,“ dodala studentka.