Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově

Společenství historie Ralska, Mimoně a okolí a Sdružení Náhlov v oblasti Ralsko tady uspořádaly setkání spolků a jejich sympatizantů, ale také zahraničních hostů.
Jde o vznik ojedinělého muzea

Na tom by nebylo nic zvláštního, vždyť podobných akcí se dějí jen v severních Čechách desítky. Kromě 1. výroční mše v kapli sv. Floriana, kterou zde loni díky mecenášům a sponzorům opravili, a otevření naučné stezky „Horních vsí“ na cestě ke kříži Třech svatých desítky účastníků setkání čekala prezentace Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie.

A o ně v budoucích měsících půjde. O jeho otevření – v roce 2011 nebo 2012 – v bývalé škole v Náhlově se neúnavně snaží Petr Polakovič, předseda Sdružení Náhlov v oblasti Ralsko.

Budova zatím nevypadá vábně

Přízemní budova zatím nevábného vzhledu, na níž v sobotu banner propagující Společenství historie Mimoně, Ralska a okolí nepříliš úspěšně zakrýval nápis se znakem družstva Jednota „Smíšené zboží“, by do dvou let měla razantně změnit svou image. Petr Polakovič v to pevně věří, protože základ pro expozici by mělo v Česku jedinečné muzeum získat už v letošním roce.

„V Praze se 12. září uskuteční na Pražském hradě zahájení výstavy „České stopy v Brazílii“ a já jsem kurátorem jednoho z pěti modelů, který se jmenuje „Historie a přínos české imigrace v Brazílii“. Doufám v to, že až výstava 30. listopadu skončí, naše muzeum získá výstavní panely. Mám k tomu neoficiální příslib. V objektu budoucího muzea je také tělocvična. Tam už jsou uskladněné parkety. Ale se samotnou budovou bude práce nejvíce a také spolkne nejvíce peněz,“ říká nadšenec, který s myšlenkou vybudování Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie přišel poté, co se řadu let tímto fenoménem zabývá.

Od poloviny 19. století putovaly tisíce obyvatel z území dnešního Libereckého kraje přes Atlantický oceán za lepším živobytím do jihoamerické země zaslíbené. Mezi nimi i jeho předkové, bratři Josef a Petr Hörbeovi.

Předběžné náklady na přebudování náhlovské školy na muzeum podle Petra Polakoviče činí 600 000 korun. Spolu s dalšími členy občanského sdružení shání další finanční prostředky, aby se mohla expozice nejpozději za dva roky pro veřejnost otevřít.

Cyklotrasa a blízké lázně

Podíváte–li se do mapy, zjistíte, že do Náhlova vede silnice. Dál z něj ale nikoliv. Zato vesnicí prochází cyklotrasa, která má číslo 3050 a nedaleko se nacházejí známé Lázně Kundratice. O potenciální návštěvníky muzea tudíž Petr Polakovič strach nemá.

Na fenomén vystěhovalectví do Brazílie od soboty upozorňuje návštěvníky Náhlova také jeden z informačních panelů nově otevřené naučné stezky „Horních vsí“.

Co si na tabuli návštěvník přečte

„V 19. století začíná Brazílie nabízet výhodné imigrační podmínky pro usazení se, zvláště jižní provincie Rio Grande do Sul a Santa Catarina.

Již kolem roku 1835 se tam vydávají z jižních Cech předkové budoucího slavného brazilského prezidenta Kubitscheka. Ve 20. letech 19. století se habsburská princezna Leopoldina vdává za brazilského císaře Pedra a zřejmě i její aktivity a vazby na její vlast napomohly šířící se vystěhovalecké vlně z Čech.

V 60. letech jsou USA zachváceny občanskou válkou a Brazílie se stává atraktivní zámořskou destinací. Emigranti vyplouvají převážně z přístavu v Hamburku, někdy z Bremerhavenu, případně z Terstu. Nejvíce odcházejí lidé z našeho Libereckého kraje, ale i z bavorsko–české hranice.

Jedná se zejména o české Němce. Do přístavu v Německu či tehdy rakouského Terstu se dostávají po železnici. Zde se naloďují na plachetnice, později parníky plavebních společností „Hamburg Süd“ nebo Hamburg Packet, případně dalších. V letech 1865 – 1895 se vydává do Brazílie tisíce rodin i jednotlivců. Mezi nimi i rodiny z nedalekého Vlachového, Lesnovky a Janova Dolu. Kus pralesa mění na ornou půdu a začínají nový život.“