Starosta obce Kořenov Luboš Marek se k současnému vandalskému činu nechtěl vyjádřit. „Ta věc je velmi citlivá,“ uvedl. Obec považuje kříž za symbol Třetí říše, jeho ponechání na místě ale schvaluje. „Jeho ponechání na místě svědčí o sebevědomí, toleranci a dobré vůli obce Kořenov, vlastnostech, které by po každé válce měli vítězové projevovat vůči poraženým,“ stojí ve vysvětlovacím textu podepsaném kořenovským starostou Lubošem Markem a historikem Janem Borisem Uhlířem.

O posprejování kříže informovala facebooková stránka Český ráj – klenot naší vlasti. Pomalováním se zabývají policisté. „Případ prověřujeme jako poškození cizí věci,“ potvrdil policejní mluvčí Vojtěch Robovský. 

Po vyhnání německých okupantů v roce 1945 pomník shodili ze srázu mladí čeští muži. Kříž se po pádu ze strže rozlomil a zarůstal na svahu až do roku 2011. 

Ředitel územního odboru Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář.
Památky jsou pamětí lidí a krajiny, říká šéf památkářů Libereckého kraje Krčmář

Jednoho dne pak kříž opět stál. Postarali se o to členové neregistrovaného spolku Jizeran. Svědectví o tom přinesl tehdejší obecní zastupitel a podnikatel Vlastimil Plecháč. Partu asi patnácti mužů, kteří kříž obnovovali, na místě dokonce zastihl. „Kameny dostávali nahoru postupně, po lanech,“ popsal. Dnes spolek neexistuje a jeho někdejší členové nejsou dohledatelní. Za jedenáct let obnovy se kříž stal terčem vandalů již několikrát.  

Pozemek pod pomníkem patří do majetku Správy Krkonošského národního parku, památník ale udržuje obec Kořenov. Loni aktivisté zhanobili žulový kříž nápisy Nazis raus (Nacisti pryč), No pasaran (Neprojdou – heslo španělských antifašistů) a přeškrtnutou svastikou. Obec nechala škody ihned odstranit, tak jako nyní. „A uděláme to znovu, pokud k něčemu takovému dojde. Kříž tam byl a bude,“ vysvětlil starosta Kořenova. 

Pomník v podobě pruského válečného vyznamenání vznikl v roce 1944 jako připomínka padlých německých obyvatel na frontách 2. světové války. Podle historiků i dobového tisku byl při slavnostním odhalení 22. října 1944 přítomen i tehdejší říšský místodržící v Sudetech Obergruppenführer SS Konrad Henlein pocházející z Vratislavic, dnešní městské části Liberce. „Župní vůdce udělil první župní vyznamenání několika zasloužilým mužům z jabloneckého okresu a předal vyznamenání vdovám po padlých členech strany, nadporučíku Franzu Seligerovi, Toni Sandnerovi a Willimu Eichhornovi,“ stálo v tehdejším německém deníku Gablonzer Tagblatt ve zprávě o odhalení památníku. 

Cyklostezka Greenway Jizera. Ilustrační foto.
Cyklostezka u Jizery se dočká další části. Stavět by se mohla začít letos

Po obnovení pomníku v roce 2011 se zvedla vlna odporu organizací sdružujících politické vězně a pamětníky války. O odstranění například usilovalo Sdružení osvobozených politických vězňů, které kdysi založila komunisty popravená politička Milada Horáková. 

Druhá světová válka rezonuje v české společnosti dodnes. Růžovou barvou skončil ozdobený komunistickým režimem adorovaný památník osvobození Prahy Rudou armádou na dnešním Kinského náměstí v Praze, tedy tank číslo 23. V dubnu 1991 ho výtvarník David Černý přetřel narůžovo, po renovaci ho znovu přetřelo stejnou barvou několik poslanců Parlamentu ČR. Tank byl poté z náměstí odstraněn, nyní je vystaven ve Vojenském technickém muzeu.