Stane se přístavba Muzea skla a bižuterie v Jablonci Stavbou roku 2020? Objekt ve tvaru skleněného krystalu se o cenu utká ve finále ankety s dalšími třiadvaceti stavbami. Rozhodla o tom odborná porota po posouzení a návštěvě 84 přihlášených staveb.

Do finále ale postoupily i další zajímavé stavby z Libereckého kraje jako třeba nové sídlo společnosti Lasvit v Novém Boru nebo knihovna v Hrádku nad Nisou. Lidé mohou navíc do středy 14. října rozhodnout o cenách veřejnosti, stačí hlasovat na webu stavbaroku.cz, a to i pro stavby, které se nevešly do užší nominace. Výsledky hlasování se vyhlásí na slavnostním galavečeru o den později v Betlémské kapli v Praze.

Úspěchem je už samotný postup krystalu do finále, vždyť porota vybírala z dosud největšího počtu přihlášených staveb napříč celou republikou. „Nominace je udělena za odvážné spojení přístavby ve tvaru krystalu se secesní budovou muzea, založené na kontrastu nové a historické části stavby a současně respektující urbanistické poměry lokality,“ sdělila porota ústy svého předsedy architekta Jana Vrany.

Přístavba se přitom rodila ztuha. Její podoba vzešla na sklonku roku 2013 z architektonické soutěže. Podobu krystalu navrhla architektonická kancelář Hlaváček architekti. Už představení vítězného návrhu veřejnosti spustilo vlnu kontroverzí. „To byl úmysl. Někdo říká, že je to skvělé, jiný, že jsme historickou budovu zhyzdili. Nikoho ale nenechá krystal klidným,“ poznamenala ředitelka Muzea skla a bižuterie Milada Valečková.

To dokládají i bouřlivé debaty na sociálních sítích či reakce procházejících. Mnoho odpůrců poukazovalo na zdánlivou neslučitelnost starého secesního domu a ultramoderní přístavby. „V první chvíli jsem nevěděla, co to je. Když jsme viděli, že to je součást muzea, šli jsme se tam podívat. Z krystalu je krásný výhled,“ popsala jedna z prvních návštěvnic Lenka Petrovičová.

„Skleněný krystal je splněním našeho dlouhého snu,“ přiblížila ředitelka Valečková. Jak by ne, vždyť samotná stavba začala až na jaře roku 2018. Do prvního kola výběrového řízení se totiž nikdo nepřihlásil, do druhého muzeum po dohodě s ministerstvem kultury, které stavbu financovalo, navýšilo předpokládanou hodnotu o 20 procent.

„Byl projekt, místo, peníze, ale firma, která vyhrála výběrové řízení, dlouho váhala s podpisem smlouvy,“ připomněla Valečková. Spekulovalo se dokonce o tom, že muzeum vypíše třetí kolo výběrového řízení. Firma však nakonec smlouvu podepsala.

Složitá výstavba

Samotná stavba pak probíhala netradičně. Atypickou skleněnou stavbu zbrzdila mimořádně složitá ocelová konstrukce. „Musela být před samotnou stavbou modelována ve 3D formě, následně rozkreslena do přesné dílenské dokumentace a až pak vyrobena,“ přiblížil technický náměstek muzea Jan Pleštil.

Pak byla konstrukce po kusech převezena na místo stavby a dělníci ji složili. Až pak se mohlo začít se zaměřováním skleněných ploch. Dostavba se kvůli tomu prodloužila o cirka půl roku. Kvůli tomu narostla i cena o pět milionů korun. Z původně podepsaných 53 na 58 milionů.