„Ultrazvukové ostrůvky dokáží zatlačit sinice až šest metrů pod hladinu, což je hloubka, kam se běžný plavec nedostane,“ popsal náměstek jabloneckého primátora Petr Roubíček. Vysílače budou zhruba 30 centimetrů pod hladinou takzvané první nádrže, nad nimi budou umístěny pontony se solárními panely pro napájení systému. První nádrž je největší ze systému přehrady Mšeno a v létě se stává přirozeným rekreačním místem, které navštěvují tisíce lidí. Další ostrůvky se objeví na druhé přehradě. Tam se v podstatě nikdo nekoupe, jde spíše o ráj vodního ptactva.

„Tyto plovoucí ostrovy jsou vlastně kořenovými čistírnami vody, které mají hned několik funkcí,“ vysvětlil Petr Kvapil, ředitel liberecké pobočky společnosti Photon Water, která ultrazvukové i kořenové ostrůvky instaluje.

Ostrovy svým kořenovým systémem z vody odčerpávají živiny a vodní sloupec mírně zastiňují, čímž zužují prostor pro rozvoj sinic a řas. „Zároveň kořeny vegetačních ostrovů poskytují úkryt a podmínky pro rozvoj zooplanktonu a dalších organismů konkurujících sinicím a řasám s pozitivním dopadem na celkovou biodiverzitu a podporu samočistících funkcí s vlivem na kvalitu vody,“ přiblížil Kvapil.

Ostrůvky budou plavat na hladině druhé přehrady blízko hráze mezi první a druhou nádrží. „Uspořádané budou do šachovnice, aby pokryly co největší vodní plochu. Čtyři desítky ostrůvků zaberou přibližně 600 metrů čtverečních,“ popsal Kvapil.

Jablonecká přehrada Mšeno.
FOTO: Z historie jabloneckého moře. Stavba přehrady Mšeno začala před 115 lety

Kvalitu vody v nádrži Mšeno se daří udržovat i tím, že jablonecká radnice nechala odkanalizovat východní i západní břeh, aby znečištění přicházelo do vody co nejméně. Zároveň budou odborníci v Loučné nad Nisou odebírat vzorky vody na říčce Bílá Nisa, která je přítokem přehrady ve směru od Bedřichova. Tato oblast zatím není napojena na kanalizaci, u vzorků se proto bude do konce roku sledovat množství fosforu ve vodě.

Na Bílé Nise chce radnice využít technologii srážení fosforu, která by mohla rovněž přispět ke snížení znečištění přehrady. Podle plánů měla být technologie využita již letos, její nasazení odsunula byrokracie. „O tomto způsobu uvažujeme až v příštím roce, protože povolovací proces je komplikovaný," vysvětlil Roubíček. Technologii je nutné instalovat už na jaře. Jabloneckou radnici toto opatření přijde zhruba na milion korun. Pokud bude projekt úspěšný, nebude zřejmě nutné v dalších letech používat na přehradě k eliminaci sinic ultrazvuk.

Vodní záchranná služba ČČK Jablonec nad Nisou zajišťuje bezpečí na přehradě Mšeno již mnoho let.
Jablonecká přehrada přivítala první koupající, zázemí prokoukne až na podzim

Letos se začne proměňovat i bezprostřední okolí oblíbené přehrady. Podle původních plánů se měla už na jaře řešit absence převlékáren a přestavba stávajících sociálních zařízení. Jednotný ráz měly dostat i stánky s občerstvením. Jenže stavět se začne až po sezoně, tedy na podzim. Důvodem podle magistrátu je, že stavební řízení v bezprostřední blízkosti vodní nádrže je složitější než v jiných lokalitách. „Dlouhodobě řešíme shodu s Povodím Labe, které má hlavní slovo u projednávaných změn,“ upřesnil Roubíček.

„Letos by se mělo začít s objektem U Prutu a připravuje se dílčí projekt WC sever, což je objekt, který nahradí zrušené nevyhovující a zastaralé WC U Základny,“ dodal Roubíček.

Ale začne se až po letní sezoně, letos v létě mají návštěvníci a milovníci přehrady ještě smůlu. „Oba objekty by město chtělo začít budovat po skončení letní sezony, odhadem v říjnu,“ doplnil Luboš Kousal z oddělení přípravy a realizace investic.

Letos proběhne i stavba nové základny Vodní záchranné služby v sousedství loděnice klubu TJ Delfín Jablonec. Záchranáři by měli získat důstojné zázemí. Dnes mají základnu v provizorních stavbách v místě zvaném Tajvan.