„Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Eskaluje ve Svatém týdnu, kterému říkáme Pašijový nebo Velký. Začíná Květnou nedělí a vrcholí Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Božím hodem velikonočním a Červeným pondělkem, který je spojen s pomlázkou,“ vysvětlila ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová.
V tradiční lidové kultuře jsou tyto dny spojeny s řadou obyčejů, které mají především očistný a ochranný charakter. „Důležitou roli v těchto obyčejích, jejichž kořeny najdeme v dobách pohanských, hraje voda, oheň, zeleň a koleda,“ dodala.
V režii folklorních souborů Jizera z Liberce a Bartošova souboru ze Zlína uvidí návštěvníci například vynášení Mařeny a její utopení v Jizeře. Tímto aktem se kdysi na vesnicích vítalo jaro. Mařena čili smrtka totiž symbolizovala zimu, a proto musela pryč. „Její figurína se zhotovovala z dřevěné hole obalené slámou. Oblékala se do dívčí košile ozdobené fábory, věnci, papírovými květinami a korály z bílých vyfouknutých vajec a šnečích ulit,“ popsala etnografka.
Poté, co byla Mařena utopena, se do vesnice vrátil průvod dětí s „lítem“. Pletlo se z jívových ratolestí, které se ozdobily bílými a barevnými vajíčky, řetězy, ptáčky z těsta nebo holubičkami z vyfouknutých vajec. Obrázky dětí nesoucích líto známe z ilustrací Mikoláše Alše nebo Marie Kvěchové. Akce na Dlaskově statku začne v sobotu 20. dubna v 10.30 programem pro děti. Chybět nebude velikonoční jarmark či dílny pro děti.
