Medicína během několika málo let poskočí natolik dopředu, že kvůli některým onemocněním srdce či oběhového systému už nebude třeba chirurgických zákroků. Klasické operace nahradí metody invazivní kardiologie. Shodují se na tom přednosta krajské kardiologie v Liberci Rostislav Polášek s novým šéfem katetrizační laboratoře Janem Horákem. Ten posílil tým krajské kardiologie loni v listopadu. Předtím působil v pražském IKEMu a 14 let vedl specializované oddělení katetrizační laboratoře ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Podle obou specialistů se čím dál víc věcí, které se dnes provádí chirurgicky na vybraných pracovištích v Praze, bude moci v budoucnu provádět přímo v Liberci. Bez nutnosti větší operace. „Už dnes se tak implantují třeba aortální chlopně. Vývoj směřuje k zákrokům, které už nepotřebují rozpůlit hrudník,“ vysvětlil přednosta Rostislav Polášek.

PROSTORY A PENÍZE

Věc má zatím dva podstatné háčky. Jedním z nich jsou peníze. Podle lékařů jsou zatím některé invazivní zákroky dražší než klasické operace. Třeba zmíněná implantace srdeční chlopně přijde zhruba na půl milionu korun.  „Na kardiologii máte určitý rozpočet, a kdybyste chtěla začít nový program, jako třeba právě implantaci chlopně, musíte ubrat jinde,“ odpověděl na otázku financování kardiolog Jan Horák. Podle něj to je věc politiků, kteří rozhodují o úhradových vyhláškách. Zjednodušeně řečeno, kolik zdravotní pojišťovny zaplatí za jednotlivé výkony.

Polášek však budoucnost a její možnosti vidí optimisticky. „Nové technologie jsou sice velice drahé, ale zároveň se velmi rychle zlevňují. Například defibrilátor stál ještě nedávno téměř milion, dnes se dá pořídit už za 300 tisíc,“ ilustruje. „Z objemu peněz, které máme k dispozici dnes, budeme díky tomu v budoucnu moci dělat stále nové věci,“ domnívá se přednosta.

On sám spatřuje hlavní problém spíš v nedostatečné kapacitě sálů. „Pan doktor Horák sice teď začal dělat některé zákroky, které nevyžadují přítomnost kardiochirurga, ale kvůli nedostatečné kapacitě sálů musí i přesto řada pacientů do Prahy,“ vysvětluje Polášek. „Dokážeme provádět čím dál složitější výkony, ale kapacita už je využívána na samé hranici. To znamená, že další rozvoj medicíny už při současných možnostech není možné uskutečnit,“ zdůraznil přednosta Polášek.

NEJSOU OPERAČNÍ SÁLY

V počtu výkonů a s 28 lékaři patří liberecká kardiologie mezi pět největších kardiologických center u nás. V počtu pacientů přitom dalece přesahuje hranice regionu. „Například v oblasti srdečních arytmií jsme teď schopni ošetřit 250 pacientů. Byli bychom schopni zvládnout 500 až 600, ale kvůli kapacitě sálů nemůžeme. To samé v oblasti intervence na věnčitých tepnách, i na jiných částech srdce, což jsou časové složité výkony, které kvůli limitům na sálech nejsme schopni dělat,“ vysvětlil Polášek.

Naději proto liberečtí kardiologové vkládají do projektu modernizace Krajské nemocnice v Liberci. Podstatnou část urgentní kardiologie včetně katetrizačního sálu najdou v Centru urgentní medicíny. Ten je nyní ve fázi dolaďování potřeb ze strany jednotlivých oddělení. Následovat bude dokončení projektu a výběrové řízení na dodavatele. Na základní kámen by se mělo poklepat za dva roky.

Do nového pavilonu se ale kvůli limitovanému objemu financí vejde jen část kardiologie. Problém by tak mohla definitivně vyřešit až plánovaná druhá etapa, kde by už mělo kardiologické centrum sloužit v celé šíři. Zda k tomu dojde, ovšem nerozhodnou lékaři, nýbrž politici, na které tím padá zodpovědnost.